Parolin: Dialog dnes nahrazuje síla. Je třeba chránit práva ohrožená ideologií a útlakem

Vatican News

Salvatore Cernuzio

Dialog, ne síla. Porozumění, ne útlak. Diplomacie, ne ideologie. Z Guatemaly, kde je od 1. srpna na návštěvě u příležitosti 90 let diplomatických vztahů se Svatým stolcem (což označil za „historickou cestu založenou na vzájemné důvěře, respektu a trvalé spolupráci“), hledí kardinál státní sekretář Pietro Parolin na světové dění. Apeluje na mezinárodní společenství, aby využilo nástroje diplomacie k ochraně základních práv, která jako by ztrácela „vitalitu“ a uvolňovala místo „ideologii“, „síle“ a „útlaku“.

Kardinál promluvil k diplomatickému sboru shromážděnému v pondělí 3. srpna odpoledne v sídle apoštolské nunciatury v Guatemala City. Šlo o poslední bod programu dne, během něhož se setkal s prezidentem republiky Bernardem Arévalem, ministrem zahraničních věcí Carlosem Ramirem Martínezem a zástupci původních obyvatel. Ti byli přítomni již v neděli v metropolitní katedrále na slavnostní děkovné mši, kterou kardinál sloužil. Ve své homilii v ní vyzval civilní i církevní autority k budování „spravedlivější, bratrštější a solidárnější společnosti a k překonání dynamiky opovržení, lhostejnosti a nespravedlnosti způsobené nerovností a korupcí“.

Jakoby lidská práva ztrácela na síle

Státní sekretář dále v promluvě zdůrazňoval, „jak cenná je zvolená cesta dialogu a porozumění, zejména když pozorujeme mezinárodní společenství, v němž je diplomacie podporující dialog a hledající konsenzus mezi všemi stranami nahrazována diplomacií založenou na síle, ať už ze strany jednotlivců, nebo skupin spojenců“.

„Právo na svobodu projevu, svobodu svědomí, náboženskou svobodu a dokonce i právo na život bývají omezována ve jménu jiných údajných nových práv. Výsledkem je, že samotný rámec lidských práv ztrácí svou vitalitu a přenechává prostor ideologii, síle a útlaku,“ uvedl státní sekretář.

Mimořádná úloha vatikánské diplomacie

V této souvislosti připomněl diplomatické poslání Svatého stolce a jeho „mimořádnou charakteristiku“, tedy skutečnost, že nesleduje ekonomické ani strategické zájmy, ale vždy se snaží „stavit do středu lidskou osobu, podporovat setkávání mezi národy a nabízet morální a duchovní přínos pramenící z evangelia a bohaté sociální doktríny církve, a přispívat tak k budování společného dobra“. Toto poslání se „tváří v tvář res novae naší doby“, vysvětlil Parolin, uskutečňuje tím, že se „vyhýbá naivnímu entuziasmu i sterilnímu strachu a jazykem evangelia předkládá kritéria rozlišování“. Kritéria jako je „důstojnost lidské osoby, univerzální dostupnost základních zdrojů pro všechny, pozornost věnovaná chudým, péče o stvoření a pokoj mezi národy“. Tato kritéria se mohou přetavit do konkrétních postupů, jako je „odpovědné plánování, hodnocení lidských a sociálních dopadů, začlenění těch nejzranitelnějších, digitální gramotnost či výzkum a průmysl zaměřené na spravedlnost a mír“.

To vše se již rozvíjí v Guatemale, „zemi s hlubokými křesťanskými kořeny“, kterou sv. Jan Pavel II. navštívil třikrát (v letech 1983, 1996 a 2002) a která disponuje „mimořádným lidským a duchovním dědictvím“, daným i bohatstvím domorodých obyvatel. Ti svou kulturou a tradicemi přispívají k budování „stále více inkluzivní, smířené a solidární společnosti“.

Guatemala, vnímavý partner otevřený dialogu

„Svatý stolec našel v Guatemale partnera otevřeného dialogu a vnímavého k velkým hodnotám, které podepírají lidské soužití: nedotknutelné důstojnosti každého člověka, podpoře společného dobra, pozornosti vůči zranitelným osobám a vytrvalému hledání míru,“ uvedl dále kardinál Parolin. Připomněl také spolupráci mezi touto středoamerickou zemí a Svatým stolcem v uplynulých devíti desetiletích, která se konkrétně projevila v oblastech, jako je „duchovní doprovázení guatemalského lidu, vzdělávací a zdravotnická služba mnoha církevních institucí, posilování náboženské svobody a obrana lidské důstojnosti“.

Státní sekretář na závěr poděkoval guatemalským představitelům za „ducha spolupráce“ v bilaterálních vztazích, diplomatickým zástupcům akreditovaným při Svatém stolci a apoštolským nunciům, kteří v uplynulých devadesáti letech „s oddaností a moudrostí přispívali k posilování tohoto přátelství“, i místní církvi, která pokorně spolupracuje na rozvoji „společnosti, v níž převládá spravedlnost, úcta k životu, svoboda, výchova nových generací a péče o stvoření“.

– překlad dv –