Staletí za zdmi Castel Gandolfa: události a příběhy moderních dějin
Ema Jašková - Vatikán
Pius XI. se jako první v novodobých dějinách vrátil do Castel Gandolfa
Po podpisu Lateránských dohod se Pius XI. vrátil do zrekonstruované rezidence v Castel Gandolfu a během svého pontifikátu tam strávil velmi mnoho času. V letech 1934 až 1938 se jeho pobyty prodloužily dokonce na šest měsíců ročně. Tento papež strávil několik let v Polsku – mezi léty 1918 a 1921 - nejprve jako apoštolský vizitátor a později jako apoštolský nuncius, a proto se v Castel Gandolfu obklopoval freskami z polské historie a v papežských komnatách zřídil soukromou kapli, do níž umístil obraz Panny Marie Čenstochovské, dar od polských biskupů.
Apoštolský palác v Castel Gandolfu byl mnohokrát místem, odkud řídil církev. Na sklonku svého života právě z Castel Gandolfa opakovaně odsuzoval doktrínu rasového nacionalismu v Německu, což vyvrcholilo jeho nezapomenutelným rozhlasovým poselstvím z 29. září 1938, v němž nabídl svůj život výměnou za mír.
Období druhé světové války a útočiště v Apoštolském paláci
Papež Pius XII. se již od počátku svého působení soustředil na práci pro mír a zastavení blížícího se světového konfliktu. V létě 1939 vydal v Castel Gandolfu svou první encykliku Summi Pontificatus. Z tohoto místa zároveň vyslal do světa známou zprávu, ve které zaznívají již okřídlená slova: „Mírem se nic neztrácí, válkou se však může ztratit všechno.“
Světovému konfliktu se sice nepodařilo zabránit, nicméně papežské vily sehrály v dějinách velmi výjimečnou roli, jako místo, kde bylo zachráněno mnoho životů. Rezidence se stala útočištěm pro místní obyvatele i pro lidi, kteří se skrývali před transportem do koncentračních táborů.
Obyvatelé Castel Gandolfa a sousedních měst využívali privilegia extrateritoriality na území Vatikánu, a to až do osvobození Říma 4. června 1944. Podle odhadů se v areálech papežských vil ukrývalo více než 12 000 lidí. Kromě toho se přímo v papežském apartmá narodilo přibližně 40 dětí.
Pius XII. se po 2. světové válce vrátil do Castel Gandolfa a strávil tam více než třetinu svého pontifikátu. Stal se také prvním papežem, který v Castel Gandolfu zemřel.
Jan XXIII. mezi obyčejnými lidmi
Další významný Nástupce svatého Petra, Jan XXIII., obnovil v Castel Gandolfu dvě tradice, a to nedělní modlitbu Anděl Páně na nádvoří papežského paláce a slavení mše svaté v tamní farnosti na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Mezi obyvateli Castel Gandolfa se dodnes vyprávějí příběhy o jeho procházkách po městě a zájmu o obyčejné lidi, s nimiž rád trávil svůj volný čas a sdílel příběhy.
Pavel VI. nacházel krásu v klidu a v lůně přírody
Pavel VI. byl introvertní osobností a rád trávil čas o samotě v tichu a v modlitbě. Sám popsal své dny v Castel Gandolfu během modlitby Anděl Páně 13. srpna 1972 takto: „I my se těšíme z tohoto Božího daru, dýcháme čerstvý vzduch, obdivujeme krásu okolní přírody... a snažíme se zde načerpat chybějící energii, jíž není nikdy dost a která je nyní již poněkud vyčerpána.“
Pro obyvatele Castel Gandolfa byl právě Pavel VI. obzvláště významným papežem, protože si k městu a jeho lidem vybudoval skutečně pevný vztah. Nechal pro obyvatele postavit například moderní papežskou základní školu, která dnes nese jeho jméno, kostel svatého Pavla a kostel Panny Marie u Albánského jezera. 14. července 1978 se papež přestěhoval do Castel Gandolfa. Věřil, že mu čerstvý vzduch prospěje na zdraví, neboť právě uprostřed přírody se cítil nejlépe. Avšak 6. srpna 1978 mu nemoc zabránila vystoupit na balkón paláce k modlitbě Anděl Páně a svou pozemskou pouť ukončil právě ve své letní rezidenci.
Jan Pavel II. a Benedikt XVI. jako nová naděje
V neděli odpoledne 8. října 1978 se Karol Wojtyła, tehdejší krakovský arcibiskup, který byl v Římě na konkláve, vydal do Papežské vily, aby tam strávil několik klidných dní.
Tehdy ještě netušil, že se o osm dní později, 16. října 1978, stane papežem. Odpoledne 25. října pak dorazil do Castel Gandolfa, které bylo pohroužené ve smutku po smrti dvou papežů. Přinesl s sebou novou naději pro církev i pro toto malé městečko. Od začátku jeho pontifikátu se návštěvy Nástupců svatého Petra neomezovaly na léto, ale byly poměrně flexibilní, a to i během běžného pracovního vytížení.
Po smrti Jana Pavla II. se hlavou církve stal jeho blízký přítel a spolupracovník, kardinál Ratzinger. Odpoledne 5. května 2005, několik dní po svém zvolení 19. dubna, odcestoval Benedikt XVI. vrtulníkem do Castel Gandolfu na svou první návštěvu Apoštolského paláce a Papežských vil. Toto místo pro něj znamenalo odpočinek, klid a čas k rozjímání i ke hře na klavír, jehož tóny se po léta rozléhaly mezi zdmi paláce.
Ráno 11. února 2013 svolal Benedikt XVI. řádnou veřejnou konzistoř, při níž nečekaně oznámil svou rezignaci na úřad římského biskupa s účinností od 28. února 2013 ve 20:00 hodin. Po své rezignaci se přestěhoval do Castel Gandolfa, kde čekal, až mu připraví místo v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánských zahradách.
V posledních letech, za pontifikátu papeže Františka a následně současného papeže Lva XIV., prošly Castel Gandolfo a papežské zahrady mnoha změnami a událostmi, které vedly k zpřístupnění zahrad či otevření muzejního komplexu. Na tyto události se podíváme v příštím pokračování.
