Římská deklarace: Technická moc nesmí převážit nad důstojností člověka

Deborah Castellano Lubov a Paolo Ondarza – Vatikán

Podpis Římské deklarace na Kapitolském pahorku zakončil Globální shromáždění nositelů Nobelovy ceny věnované umělé inteligenci a jaderné válce. Dokument, inspirovaný encyklikou Magnifica humanitas papeže Lva XIV., znovu zdůrazňuje naléhavost etického řízení umělé inteligence a pokračování na cestě k jadernému odzbrojení. Setkání, které uzavřelo globální shromáždění nositelů Nobelovy ceny věnované umělé inteligenci a jaderné válce probíhající ve dnech 14. až 15. července v Borgo Laudato si’ v Papežských zahradách v Castel Gandolfu, zahájil starosta Říma, Roberto Gualtieri. Připomněl, že do technologie se často vkládá slepá důvěra, avšak právě v případě jaderných zbraní se tato důvěra může ukázat jako iluzorní. Pozornost je třeba věnovat také sociálním dopadům, které s sebou přináší a které často vedou ke koncentraci moci a bohatství, k novým regionálním a sociálním nerovnováhám a k novým formám ničení životního prostředí. Odtud vyplývá nutnost vypracovat koordinovaná opatření globálního řízení s cílem snížit riziko jaderné eskalace, spolu se závazkem k odstranění jaderných zbraní a odmítnutím války jako řešení.

 „ Klíčovým úkolem, jak na globální, tak na místní úrovni, – vysvětlil Gualtieri – je nasměrovat technologický rozvoj podle etických principů úcty k člověku, rovnosti a demokratické odpovědnosti za společné dobro. To je jádro výzvy v oblasti inovací.“ „Pro Řím – prohlásil starosta – je obrovskou ctí hostit podpis této nesmírně důležité deklarace v duchu encykliky papeže Lva XIV.

Dokument, který zavazuje lidstvo k odmítnutí představy, že „válka je nástrojem k řešení mezinárodních sporů“, a k předcházení „rizika dehumanizace používání zbraní, které mohou vést až ke zničení lidstva“. Následně profesor Daniel Holz z Chicagské univerzity, zakládající ředitel Existential Risk Lab (X Lab), připomněl přítomným, že „špatnou zprávou“  naší doby je „bezprecedentní ohrožení“, avšak dobrou zprávou je to, že „můžeme udělat mnoho proto, abychom se chránili před jadernými zbraněmi a umělou inteligencí“.

Kardinál Reina: Lidská důstojnost na prvním místě, až potom moc techniky

Ve svém italském projevu kardinál Baldassare Reina, generální vikář římské diecéze, zdůraznil význam této deklarace pro město, které je symbolem práva, ale poukazuje také na evangelium, instituce a chudé. Z tohoto důvodu je na tomto místě vždy nutné apelovat „ve prospěch života, rozumu, bratrství a sdílené odpovědnosti“. Kardinál připomněl, že text vzniká v době hlubokých rizik a rychlých proměn: „umělá inteligence, jaderné zbraně, geopolitická nestabilita, krize multilateralismu, pokušení sázet v otázkách bezpečnosti na strach, zastrašování a vzájemné vyhrožování“.

Reina důrazně zopakoval přesvědčení, že lidské srdce musí být tím, co určuje směr technologie, a nikoli naopak: „Rozhodnutí o životě a smrti, míru a válce, budoucnosti národů a příštích generací musí zůstat plně pod zodpovědnou a smysluplnou lidskou kontrolou.“ Žádný stroj nemůže být středobodem rozhodnutí, na nichž závisí přežití lidstva. „Moc techniky nesmí převážit nad lidskou důstojností.“ „Mír nesmímí být založen na rovnováze strachu,“ a proto, jak zdůraznil papežův vikář, je nutné vydat se cestou odzbrojení, důvěry, mezinárodního práva, mnohostranné spolupráce, dialogu a řešení hlubokých příčin nejistoty. Odzbrojení totiž neznamená pouze snížení zbrojních arzenálů, ale také odzbrojení myslí, jazyka, ekonomik a mezinárodních vztahů; znamená pracovat na ekonomice míru a investovat do zdraví a integrálního lidského rozvoje.

Umělá inteligence může lidi vést k rozvoji i k ničení

Otec Andrea Ciucci, kancléř Papežské akademie pro život, se zamýšlel nad lidskou vynalézavostí. Poznamenal, že na jedné straně jsou lidé schopni vytvářet neuvěřitelná mistrovská díla, na druhé straně však lidská vynalézavost může způsobit obrovskou zkázu. Uvedl, že umělá inteligence a jaderná energie nejsou výjimkou, a zdůraznil, že „umělá inteligence může lidi podnítit k budování i k ničení“. Jak dále poznamenal, umělá inteligence je „globálním a rozšířeným jevem; nemůžeme si myslet, že jej vyřešíme jen my někteří, pouze z jednoho úhlu pohledu. Musíme to udělat společně“. „Papež Lev“, dodává, „říká, že je třeba umělou inteligenci odzbrojit, to však neznamená vzdát se technologie“. Odzbrojit technologii znamená „používat ji lidským způsobem“.

Také kardinál Silvano Maria Tomasi a profesorka Maria Ressa z Kolumbijské univerzity, nositelka Nobelovy ceny míru, oslovili přítomné silnými slovy o závodu ve zbrojení a o nutnosti držet se morálního kompasu v těchto dobách bezprecedentního rizika. „Obtíže způsobené použitím atomové bomby,“ uvedl kardinál a předseda nadace Domus Communis, „škodí jak tomu, kdo ji použije, tak tomu, kdo se stane její obětí. Musíme této možnosti zabránit a chránit celou lidskou rodinu. Je důležité nesnižovat lidskou osobu na nástroj, prostředek či statistický údaj.“

V sázce je naše přežití

Profesor David Gross, nositel Nobelovy ceny za fyziku z katedry teoretické fyziky na Kalifornské univerzitě, zdůraznil, že nebezpečí, které představují jaderné zbraně, je dnes mnohem závažnější než před 30 lety. S politováním zmínil zánik smluv o kontrole zbrojení a skutečnost, že devět zemí je nyní jadernými mocnostmi. „Nacházíme se uprostřed zrychleného závodu ve zbrojení.“ Národy světa, řekl, již nemohou ignorovat, jakým způsobem mohou tyto hrozby ovlivnit nejen jejich životy, ale jistě i životy jejich dětí a vnoučat. S odkazem na Deklaraci Gross dále zdůraznil, že se od jaderných mocností požaduje, aby prosazovaly politiku, která sníží riziko jaderné války a ničení. Je třeba jednat, inspirováni slovy papeže, církve a každého, kdo má smysl pro morální hodnoty. „Vzpomeňte si na svou lidskost a na ostatní zapomeňte,“ zopakoval nositel Nobelovy ceny a varoval, že naše přežití i přežití budoucích generací je zjevně v sázce. Silná byla výzva k sociální mobilizaci: „Lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti environmentálním testům a strategickým zbraním. Podíváme-li se zpět do osmdesátých let, stovky tisíc lidí demonstrovaly v Paříži, Londýně a Římě proti jadernému riziku. A to donutilo Reagana a Gorbačova zahájit dialog a dosáhnout významného pokroku.“

Stejného názoru je i James E. Muller, spoluzakladatel organizace Lékaři za prevenci jaderné války (IPPNW) působící v Brigham and Women’s Hospital: „Vlády to samy nezvládnou. Potřebují podporu veřejného mínění. Potřebujeme proto masivní osvětovou kampaň zaměřenou na problém jaderných zbraní. Po celém světě je rozeseto 12 000 jaderných hlavic, v celkem devíti zemích. Mladší generace nezažily kubánskou raketovou krizi, čelily klimatické krizi, ale tato krize jaderných zbraní a umělé inteligence potřebuje mladé lidi, potřebuje jejich hlasy. Jedině tak budou  naši vnuci žít.“

Během slavnostního ceremoniálu vystoupila také herečka Sharon Stone, která znovu zdůraznila, jak důležité je být jednotní v úsilí o společné dobro při respektování každého člověka. Spolu se zvyšováním schopností strojů se musí rozšiřovat i morální úsilí těch, kdo je konstruují, poznamenala. „Lidská důstojnost,“ řekla, „není algoritmus.“

Od slov k činům

Podle účastníků Globálního shromáždění nositelů Nobelovy ceny věnovaného umělé inteligenci a jaderné válce je bilance těchto tří pracovních dnů strávených v Castel Gandolfu a Římě velmi pozitivní. Potvrzuje to Carlo Abrate, odborník na umělou inteligenci z nadace Be the Hope: „Technologie sama o sobě nemá démonickou povahu. Problém je její využití na úkor mnoha lidí, životního prostředí i rovnováhy ve společnosti. Magnifica humanitas papeže Lva XIV. má velký význam: je to mezináboženský a globální referenční text, který může vést lidi k hlubšímu pochopení výzev, jimž čelíme.“

Podle Abrateho je Římská deklarace výchozím bodem: „Mnoho odborníků se sešlo a dospělo ke shodě.“ „Konečným cílem však rozhodně není mít hezký text“, ale následné kroky, „které naplní napsaná slova konkrétním obsahem“.

překlad a redakční úpravy - jb -