Od římských císařů k papežům: Příběh Castel Gandolfa

Ema Jašková - Vatikán

Ruiny z dob Římské říše v základech papežských vil

Papežské vily v Castel Gandolfu skrývají mnoho tajemství. Jejich základy stojí na kdysi obrovské Domitiánově vile (81–96 n. l.), kterou si jako své sídlo nechal postavit právě tento římský císař, vládnoucí na v poslední čtvrtině prvního století. Zdá se dokonce, že se ve Vile nad Albánským jezerem usadil natrvalo. Vila měla rozlohu přibližně 14 čtverečních kilometrů a rozprostírala se až k břehům jezera. Součástí nové stavby byly i monumentální projekty, jako zahradní stadion a divadlo. Po Domitiánově smrti jeho nástupci využívali tuto honosnou rezidenci jen zřídka. Přesto došlo ve 2. století n. l., za vlády císařů Trajána a Hadriána, k určitým stavebním úpravám. Víme také, že roce 175 zde císař Marcus Aurelius strávil několik dní, když využil jako útočiště před politickými nepokoji, které v té době vypukly v Římě, právě díky její bezpečné strategické poloze. Ruiny velkolepé vily z prvního století jsou dnes součástí papežských zahrad.

Ve středověku byl na troskách Domitiánovy postaven hrad, který patřil janovské rodině Gandolfiů, po nichž je dnes město pojmenováno. Později se hrad stal majetkem rodu Savelliů, v jehož vlastnictví zůstal až do přelomového roku 1526, kdy přešel do rukou Svatého stolce a začala se psát nová kapitola jeho dějin.

Ve správě římských biskupů

V 16. století nebyl šlechtický rod Savelliů schopen splatit dluh vůči Svatému stolci. Apoštolská komora za pontifikátu Klementa VII. majetek zabavila jako splátku a tak se stal neprodejným dědictvím Svatého stolce. Tuto skutečnost znovu stvrdil dekret z roku 1604.

Prvním papežem, který trávil čas odpočinku v Castel Gandolfu, byl Urban VIII. Barberini, jenž toto místo oblíbil již jako kardinál. Poprvé přijel do Castel Gandolfa před 400 lety, 10. května 1626, a zároveň nechal původní hrad přestavět na barokní palác.

Pod vedením dalších papežů, zejména Alexandra VII. a Klementa XIV., který zakoupil nedalekou vilu Cybo, docházelo k postupnému rozšiřování a zkrášlování komplexu. V současné době tvoří papežský komplex v Castel Gandolfu vila Barberini, postavená synovcem papeže Urbana VIII., vila Cybo, pojmenovaná po kardinálu Camillovi Cybu-Malaspinovi, a Apoštolský palác (Palazzo Apostolico). Nelze opomenout zahrady, které obklopují jednotlivé paláce a kdysi hrály významnou roli při diplomatických setkáních. Dodnes nabízejí prostor pro papežovy chvíle odpočinku.

V období následujícím sjednocení Itálie a zánik Papežského státu v roce 1870 byly paláce více než 60 let opuštěné. Situace se vyřešila až podpisem Lateránských dohod v roce 1929. Od té doby Castel Gandolfo opět plní svou úlohu. Od roku 1934 je součástí papežských vil a zahrad také astronomická observatoř. Papež Pius XI. se rozhodl pro přesunutí observatoře do Castel Gandolfa kvůli nevhodným podmínkám v Římě.

V průběhu staletí bylo Castel Gandolfo svědkem nejrůznějších příběhů. Někteří papežové, jako například Pius IX. nebo Jan XXIII. se v městečku neváhali vmísit do davu obyčejných lidí. Zahrady sloužily také jako útočiště pro válečné uprchlíky nebo jako centrum vědeckého výzkumu.

K některým z jeho příběhů se vrátíme v příštím pokračování.