Učitelský úřad papežů a atomová zbraň
Andrea Tornielli
Slova Petrových nástupců proti jadernému zbrojení
Již od tragédie, kterou v srpnu 1945 způsobilo atomové bombardování Japonska, se církev zamýšlí nad rizikem, že lidstvo zničí samo sebe.
Pius XII. hovořil o jaderné hrozbě ve svém vánočním rozhlasovém poselství z roku 1955. Vysvětlil v něm, že „nezazní žádný vítězný pokřik, ale pouze neutišitelný pláč lidstva, které bude v zoufalství přihlížet katastrofě způsobené vlastní pošetilostí“. V encyklice Pacem in terris, vydané bezprostředně po kubánské krizi, pak Jan XXIII. o atomové zbrani prohlásil: „Lidstvo žije v noční můře z uragánu, který se může každým okamžikem rozpoutat s nepředstavitelnou prudkostí. Zbraně jsou připraveny; a i když je těžké uvěřit, že by se našli lidé schopní převzít odpovědnost za zkázu a bolest, kterou by válka způsobila, nelze vyloučit, že nepředvídatelná a nekontrolovatelná událost může vykřesat jiskru, jež válečnou mašinérii uvede do pohybu.“
V červnu 1968 Pavel VI. jménem „celého lidstva“ vyzýval k „úplnému zákazu jaderných zbraní“ a k „všeobecnému a naprostému odzbrojení“. Jan Pavel II. zase v únoru 1981 v Hirošimě varoval: „Naše budoucnost na této planetě, ohrožená rizikem jaderného vyhlazení, závisí na jediném faktoru: lidstvo musí projít morálním obratem. V nynějším historickém okamžiku je nezbytná všeobecná mobilizace všech mužů a žen dobré vůle. Lidstvo je povoláno učinit další krok vpřed – krok k civilizaci a moudrosti.“ V květnu 2010 Benedikt XVI. potvrdil: „Podporuji iniciativy usilující o postupné odzbrojení a vytváření zón bez jaderných zbraní s výhledem na jejich úplné odstranění z planety.“
Papež František v listopadu 2019 v Hirošimě připomněl, že „využívání atomové energie pro válečné účely je dnes více než kdy jindy zločinem nejen proti člověku a jeho důstojnosti, ale proti jakékoli naději na budoucnost v našem společném domově“. Dále dodal: „Využívání atomové energie pro válečné účely je nemorální, stejně jako je nemorální i samotné držení jaderných zbraní, jak jsem řekl již před dvěma lety. Za to budeme souzeni. Nové generace povstanou jako soudci našeho selhání, pokud jsme o míru sice mluvili, ale svými činy mezi národy světa jej neuskutečňovali. Jak můžeme mluvit o míru a zároveň konstruovat nové, hrozivé válečné zbraně? Jak můžeme mluvit o míru a zároveň ospravedlňovat určité nepřípustné kroky rétorikou diskriminace a nenávisti?“
Papež Lev pokračuje v linii vytyčené učením svých předchůdců. Dne 14. června 2025 v závěru jubilejní audience řekl: „Situace v Íránu a Izraeli se vážně zhoršila a v této choulostivé chvíli chci důrazně zopakovat svou výzvu k odpovědnosti a rozumu. O vybudování bezpečnějšího světa bez jaderné hrozby musíme usilovat skrze uctivý dialog a upřímná jednání, abychom nastolili trvalý mír založený na spravedlnosti, bratrství a společném dobru. Nikdo by nikdy neměl ohrožovat existenci toho druhého.“
O necelý měsíc později, v poselství k 80. výročí svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, napsal: „Skutečný mír vyžaduje odvahu složit zbraně, zejména ty, které mohou způsobit nepopsatelnou katastrofu. Jaderné zbraně urážejí naši společnou lidskost a zrazují důstojnost stvoření, o jehož soulad máme pečovat.“ Dne 6. srpna, při generální audienci, připomněl zkázu způsobenou v Japonsku jadernými náložemi a vyzval: „Navzdory uplynulým letům zůstávají tyto tragické události univerzálním varováním před pustošením, které přinášejí války a především jaderné zbraně. Doufám, že v dnešním světě plném napětí a krvavých konfliktů ustoupí klamný pocit bezpečí založený na hrozbě vzájemného zničení nástrojům spravedlnosti, dialogu a víře v bratrství.“
Současný nástupce svatého Petra se k tématu vrátil v Poselství ke Světovému dni míru 2026: „Vztah mezi občany a vládci dospěl do bodu, kdy je za chybu považováno, pokud se dostatečně nepřipravujeme na válku, na odražení útoků či na násilnou odvetu. Tato logika konfrontace, která dalece přesahuje princip legitimní obrany, je v politické rovině nejvýraznějším rysem globální destabilizace, jež je každým dnem dramatičtější a nepředvídatelnější. Není náhodou, že opakované výzvy ke zvyšování vojenských výdajů a z nich vyplývající kroky mnozí státníci zdůvodňují nebezpečností těch druhých. Odstrašující síla a zejména jaderné odstrašování jsou ve skutečnosti ztělesněním iracionality. Vztahy mezi národy pak nejsou založeny na právu, spravedlnosti a důvěře, ale na strachu a nadvládě síly.“
V závěru audience 4. února 2026 Lev XIV. prohlásil: „Zítra vyprší platnost smlouvy New START, kterou v roce 2010 podepsali prezidenti USA a Ruské federace a která byla významným krokem v omezování šíření jaderných zbraní. Chci povzbudit veškeré konstruktivní úsilí o odzbrojení a vzájemnou důvěru a zároveň naléhavě apeluji na to, aby tento nástroj nebyl opuštěn bez snahy o jeho konkrétní a účinné pokračování. Současná situace vyžaduje udělat vše pro to, abychom zabránili novým závodům ve zbrojení, které mír mezi národy dále ohrožují. Je naléhavější než kdy jindy nahradit logiku strachu a nedůvěry sdílenou etikou, která dokáže nasměrovat naše rozhodnutí ke společnému dobru a učinit z míru hodnotu, kterou budeme chránit všichni.“
Nakonec v příspěvku na oficiálním síti X (dříve Twitter) pod účtem @Pontifex dne 5. března 2026 papež Lev napsal: „Modleme se společně, aby národy přistoupily ke skutečnému odzbrojení, zejména k tomu jadernému, a aby světoví lídři zvolili cestu dialogu a diplomacie namísto násilí.“
To jsou vyjádření pontifika, který nepřestává volat po likvidaci všech stávajících jaderných arzenálů schopných vyhladit celé lidstvo.
Překlad -dv-
