Španělský král čestným kanovníkem baziliky Santa Maria Maggiore
Česká redakce RV/ Vatican News
Jakkoli blízké vztahy mezi španělským národem a hlavním mariánským chrámem Věčného města jsou ještě dávnějšího data, historie čestného titulu udíleného španělským králům sahá do roku 1603, kdy kapitula papežské baziliky Santa Maria Maggiore pozvala španělského krále Filipa III., aby se ujal role patrona chrámu jedné ze čtyř papežských bazilik v Římě. Čestný kanovnický titul zavazuje poctěného k různým formám podpory baziliky.
Na počátku 17. století fundovala španělská a portugalská královna Markéta Rakouská relikviář pro uchovávání jedné z nejcennějších relikvií v bazilice. Podle tradice se jde o úlomky jesliček, do nichž byl Ježíš po narození uložen, věnované bazilice jeruzalémským patriarchou Sofroniem v polovině 7. století.
V roce 1647 věnoval Filip IV. bazilice štědrou roční rentu. Na oplátku si kapitula baziliky objednala u nejslavnějšího barokního sochaře a architekta, Gian Lorenza Berniniho, sochu panovníka odlitou z bronzu Girolamem Lucentim, kterou lze dodnes obdivovat v předsíni chrámu.
Zvláštní vztahy mezi Španělskou korunou a bazilikou Panny Marie Větší potvrdil naposled Pius XII. v bule z roku 1953.
Bohoslužby za krále a španělský národ
Na základě rozhodnutí kapituly se v bazilice P. Marie Větší každoročně konají tři bohoslužby za španělský lid a hlavu španělského státu: 30. května na liturgickou památku sv. Ferdinanda III. Kastilského, 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie a 8. prosince na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie.
Francouzští vládci kanovníky v Lateránské bazilice
Podobně jako je privilegiem španělských panovníků kanonikát v Santa Maria Maggiore, francouzští vládci jsou spjati s kapitulou baziliky sv. Jana na Lateránu. I v tomto případě mají historické vazby dlouhé dějiny, nicméně tradice čestného kanonikátu se váže ke konverzi Jindřicha IV. ke katolictví a sahá do roku 1604. V den narození Jindřicha IV., 13. prosince, se doposud v papežské katedrále slouží „Missa pro natione gallica“, tedy mše za francouzský národ. Tradici přebírání čestného kanovnického titulu obnovil v roce 1950 prezident René Coty, v jehož stopách pak kráčeli například Charles De Gaulle, Valeri Giscard d´Estaing, Jacques Chirac, naposled Nicolas Sarkozy a naposled 27. června 2018 rovněž Emmanuel Macron.
- jb -
