K narozeninám Radiu Vaticana – 95 let ve službách papeži

Massimiliano Menichetti

Přemýšlet o rozpětí pětadevadesáti let, během nichž hlas Radia Vaticana stále prochází světem, všude přináší evangelní zprávu, naději, slova Petrova nástupce, překonává každé hranice a každou vzdálenost a nikoho nenechává o samotě – to lze jen s hlubokým pohnutím.

Dnes myšlenky nevyhnutelně míří k onomu 12. únoru 1931, kdy se prvním hlasem od mikrofonů Vatikánské radiostanice stal hlas vědce a vynálezce Guglielma Marconiho, jemuž Pius XI. svěřil úkol naplánovat a uskutečnit tento zázračný nástroj komunikace, a kdy bylo vedení rozhlasu svěřeno jezuitům. Tento „otec rozhlasu“ ohlásil, že poprvé v dějinách bude papežův hlas „k zaslechnutí na celém zemském povrchu najednou“, a poté papež krásnými latinskými slovy vyslal první rozhlasové poselství ve vatikánské historii „všem národům a všemu stvoření“. Následně zaznělo několik ukázek Beethovenových skladeb z gramodesky se 78 otáčkami za minutu.

Papežova intuice je dokladem důvěry v možnosti techniky ve službách komunikace mezi lidmi a poslání církve. Nebyl to jen obyčejný technický experiment, nýbrž pečlivé pastorační rozhodnutí využít nejpokročilejších prostředků své doby na cestě k lidským srdcím. Od toho okamžiku se Radio Vaticana vydalo na cestu dějinami: přes války a mírové smlouvy, lidskou bídu a humanitární pomoc, pustošení a obnovu, vyloučení a přijetí, proměny společenské, politické a technologické… a vždy přinášelo křesťanské poselství se světlem naděje, vždy četlo všechny události optikou sociální nauky církve. Až dosud bylo k službám devíti papežům, pomáhalo tisícům ztracených a rozptýlených za druhé světové války k novému shledání, stalo se majákem za krutých let totalitních režimů, podávalo zprávu o II. vatikánském koncilu, o jubilejních rocích, o výzvách pro všeobecnou církev, o mnohých, až příliš mnohých konfliktech až po ty současné – na Ukrajině, Středním východě, v Kongu, Myanmaru, Jemenu, Sýrii… a přitom bylo a je cestou modlitby, informace a formace.

Typickým rysem a drahocenným klíčem, jak chápat svět, je multikulturalismus: lidé, kteří dnes pracují pro papežské vysílání, pocházejí z devětašedesáti národů a působí ve 34 redakcích (a jedné multimediální k tomu). V nejrůznějších jazycích dosahujeme periferií světa i zájmu, dáváme hlas společenstvím často vzdáleným od hlavních mediálních kanálů a provázíme místní církve životem. V mnohých zemích byl vatikánský rozhlas po dlouhá desetiletí – a často je dosud – nástrojem diskrétní, ale zásadní blízkosti pro křesťanská společenství, a nejen pro ně.

V posledních letech prošel vatikánský rozhlas zásadní proměnou v souvislosti s širším procesem reformy komunikace, který inicioval papež František. Zrod Dikasteria pro komunikaci a následná integrace různých sdělovacích prostředků v jednotnější a lépe organizovaný systém si vyžádaly organizační, profesní i ideové změny. Byla to a dosud je cesta nesnadná, ale oživovaná vědomím našeho poslání ve službách Svatému otci, ve službách Pravdě, v kontextu neustálé změny, v níž se jazykové i jiné prostředky rychle obnovují.

Na této cestě nás povzbuzují slova papeže Lva, který nejednou přátelsky promluvil o našem díle a připomněl, jak je důležité sjednocovat, sloužit pravdě a provázet životem Boží lid prostřednictvím „odzbrojené a odzbrojující komunikace“, schopné přispět k budování bratrštější, solidárnější a vstřícnější společnosti v pokoji.

Radio Vaticana vytvořilo a udržuje „digitální ekosystém“ Vatican News, který se v 56 řečech – psaným, mluveným i znakovým jazykem – vyslovuje prostřednictvím rádiových vln, satelitů, streamování, podcastů, sociálních sítí, videí a digitálních platforem.

Pětadevadesáté narozeniny Radia Vaticana spadají do éry umělé inteligence – technologie, která zásadně proměňuje také svět masmédií a komunikace. AI je bezpochyby drahocennou pomocí, užitečným nástrojem, ovšem žádný algoritmus nemůže a nesmí nahradit člověka: myšlenku, tvořivost, úsudek.

Naše výročí se od roku 2012 potkává se Světovým dnem rozhlasu, který UNESCO vyhlásilo na 13. únor; jeho letošním tématem je: „AI je nástroj, nikoli hlas (AI is a tool, not a voice)“. Toto vyjádření hluboce souzní s Poselstvím Svatého otce ke Světovému dni sdělovacích prostředků roku 2026, které připomíná důležitost osobní zodpovědnosti, rozlišování a nenahraditelné lidské hodnoty v komunikaci.

Radio Vaticana vždy věnovalo pozornost předvojům technologického pokroku a bezpochyby se bude věnovat průzkumu této nové hranice umělé inteligence, nikdy však nepustí ze zřetele skutečnost, že rozhlas je setkáním lidských bytostí, slovem rodícím se z konkrétní tváře, ze svědomí, ze zodpovědnosti. V tomto smyslu vatikánský rozhlas nadále vydává svědectví o tom, že technika je již od Marconiho časů ve službách člověku a ne naopak. Dnes, stejně jako roku 1931, se vatikánský rozhlas drží svého poslání: šířit poselství evangelia, hlas papeže a jeho učitelského úřadu do celého světa, setkávat se se společenstvími, naslouchat a sloužit.

Všechno nejlepší k narozeninám, Radio Vaticana!

 

Překlad - zd -