Mučednictví, uzdravení – nové dekrety Dikasteria pro svatořečení
Vatican News
22. ledna pověřil papež Lev XIV. kardinála Marcella Semerara, prefekta Dikasteria pro svatořečení, aby vyhlásil dekrety o mučednictví Augusta Rafaela Ramíreze Monasteria, kněze Řádu menších bratří, a o uznání zázraku připisovaného přímluvě Marie Ignazie (občanským jménem Angely Cateriny) Isacchi, zakladatelky Kongregace sester voršilek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z Asoly, kteří budou prohlášeni za blahoslavené.
Dále byly uznány hrdinské ctnosti laika Nerina Cobianchiho a řeholnic Crocifissy Militerni z Kongregace sv. Jana Křtitele, Marie Giseldy Villeli, zakladatelky Karmelu Svaté rodiny v Pouso Alegre, a Marie Tecly Antonii Relucenti, spoluzakladatelky Kongregace zbožných služebnic Neposkvrněného početí, kterým od nynějška patří titul ctihodných Božích služebnic.
Život obětovaný pro víru
Augusto Rafael Ramírez Monasterio, kněz Řádu menších bratří, se narodil v roce 1937. Jako kněz se věnoval pastorační činnosti a pomoci chudým a bezbranným v Guatemale v době, kdy zemi pustošila občanská válka. V roce 1983 byl zatčen a při pokusu o útěk zabit vojáky. Za důvod jeho vraždy bylo uznáno odium fidei – nenávist k víře.
Zázrak uzdravení
Maria Ignazia Isacchi, občanským jménem Angela Caterina, se narodila 8. května 1857 ve Stezzanu v provincii Bergamo. Jako mladá žena vstoupila do institutu sester voršilek ze Somasca a přijala jméno Maria Ignazia. V roce 1893 ji cremonský biskup Geremia Bonomelli požádal, aby vedla skupinu řeholnic, které v Gazzuolo založily nové společenství – Institut sester voršilek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Zemřela 19. srpna 1934 v Seriate a její přímluvě se připisuje zázračné uzdravení spolusestry z téže kongregace , Marie Assunty Zappeli, k němuž došlo v roce 1950.
Otec rodiny, skaut a služebník potřebných
Nerino Cobianchi byl italský vychovatel mládeže, skaut, dobrovolník Charity a zakladatel komunity pomáhající chudým. Jeho život se vyznačoval intenzivní charitativní činností založenou na hluboké víře, posilované modlitbou, každodenní účastí na mši svaté, čtením Bible a modlitbou růžence. Zemřel v roce 1998 ve věku 43 let v pověsti svatosti. Jeho hrob je dodnes navštěvován a církev ho nyní uznala za ctihodného Božího služebníka.
Matka nejchudších
Za ctihodnou Boží služebnici byla uznána také sestra Crocifissa Militerni (občanským jménem Teresa) pocházející z Kalábrie. Narodila se 24. prosince 1874. Opustila pohodlný život a věnovala se péči o chudé dívky a přispěla k založení školky pro děti z nejchudších rodin, která jim poskytovala základní vzdělání. Její život se vyznačoval intenzivní a horlivou apoštolskou činností a díky jejímu mimořádnému daru rozlišování povstalo mnoho řeholních povolání.
Řeholní matka
Maria Giselda Villela, narozená 12. ledna 1909 v Maria da Fé v Brazílii, byla ve věku 21 let přijata do karmelitánského kláštera sv. Terezy v Campinas (stát São Paulo) a dostala jméno sestra Marie Neposkvrněná od Nejsvětější Trojice. Byla spoluzakladatelkou kláštera v Pouso Alegre. Během II. vatikánského koncilu organizovala modlitební bdění otevřené i pro laiky a starala se o zavádění koncilních rozhodnutí do praxe, aktualizovala řeholní pravidla. Proslula svou otevřeností, laskavostí k druhým a poskytováním dobrých rad. Zemřela v pověsti svatosti v roce 1988 a nyní byla uznána za ctihodnou Boží služebnici.
Prohlubování formace žen v 18. století
Stejného titulu se dostalo také spoluzakladatelce Kongregace zbožných služebnic Neposkvrněného početí, Marii Tecle Antonii Relucenti, která se narodila 23. září 1704 v Ascoli Piceno. Po vstupu do kongregace se podílela na založení první bezplatné dívčí školy v Ascoli Piceno. Vedla Akademii Neposkvrněného početí, založenou s cílem prohlubovat kulturní, náboženskou a lidskou formaci sester a žen ze všech společenských vrstev.
