Papež uznal mučednictví Jana Buly a Václava Drboly, zavražděných za komunismu
Tiziana Campisi – Vatikán
Církev bude mít jedenáct nových blahoslavených. Během dnešní audience, v pátek 24. října, udělil papež Lev XIV. kardinálu Marcellu Semerarovi, prefektovi Dikasteria pro svatořečení, povolení k vyhlášení dekretů týkajících se mučednictví devíti polských salesiánů, zavražděných v letech 1941 a 1942 z nenávisti k víře v koncentračních táborech Auschwitz a Dachau, a dvou diecézních kněží z bývalého Československa zavražděných v letech 1951 a 1952 v důsledku pronásledování katolické církve komunistickým režimem. Dnes byly také vyhlášeny dekrety, které uznávají hrdinské ctnosti čtyř služebníků Božích, kteří se tak stávají ctihodnými: jsou to Maria Evangelista Quintero Malfaz, cisterciácká řeholnice; Angelo Angioni, diecézní kněz, zakladatel Misijního institutu Neposkvrněného srdce Panny Marie; José Merino Andrés, dominikánský kněz; Gioacchino della Regina della Pace (Jáchym od Panny Marie, Královny míru), řeholník z řádu bosých karmelitánů.
Mučedníci v nacistických koncentračních táborech
Salesiáni Jan Świerc, Ignacy Antonowicz, Ignacy Dobiasz, Karol Golda, Franciszek Harazim, Ludwik Mroczek, Włodzimierz Szembek, Kazimierz Wojciechowski a Franciszek Miśka, řeholníci zapojení do pastorační a výchovné činnosti, se stali oběťmi nacistického pronásledování během německé okupace Polska, která začala 1. září 1939 a byla se zvláštní prudkostí namířena také proti katolické církvi. Ačkoli neměli nic společného s politickým napětím té doby, byli zatčeni pouze proto, že byli katolickými kněžími. Projevila se vůči nim mimořádná zášť vůči polskému duchovenstvu, které bylo pronásledováno a uráženo. V koncentračních táborech poskytovali řeholníci duchovní útěchu svým spoluvězňům a navzdory ponížení a mučení, kterému byli vystaveni, nadále projevovali svou víru. Byli uráženi nadávkami na jejich kněžské povolání, mučeni a zabíjeni nebo přivedeni k smrti nelidskými podmínkami věznění. Vědomi si toho, že jejich pastorační služba byla nacisty považována za odpor proti režimu, pokračovali ve své apoštolské práci, zůstali věrni svému povolání a klidně přijímali riziko zatčení, deportace a následné smrti.
Mučedníci za komunistického režimu v Československu
Kněží brněnské diecéze Jan Bula a Václav Drbola byli zavražděni v Jihlavě z nenávisti k víře. Oba byli kvůli své pastorační horlivosti považováni za nebezpečné ze strany komunistického režimu, který se v tehdejším Československu ustavil v roce 1948 a zahájil otevřené pronásledování církve. Bula byl 30. dubna 1951 zatčen jako oběť spiknutí státní tajné policie a navzdory tomu, že byl ve vězení, byl obviněn z podněcování k atentátu, při kterém byli 2. července 1951 v Babicích zavražděni někteří komunističtí funkcionáři. Byl souzen a odsouzen k smrti a 20. května 1952 popraven oběšením ve věznici v Jihlavě. Drbola, který byl pod falešnou záminkou zatčen 17. června 1951, byl rovněž obviněn z atentátu v Babicích, zatímco byl vězněn ve stejné věznici, odsouzen k smrti a popraven 3. srpna 1951. Oba kněží, podvedení a uvěznění vinou léčky nastražené falešnými svědky, byli vystaveni násilí a mučení, které vedlo ke zkreslení událostí a k nucenému podepsání falešných přiznání viny. Jako oběti falešných procesů byli proto odsouzeni k smrti. Vědomi si nebezpečí, které jim hrozilo v dramatické situaci nepřátelství vůči církvi, a navzdory tvrdému vězení a mučení přijali svůj osud s vírou a důvěrou v Boží vůli, jak dokládají dopisy napsané před popravou a svědectví kněze, který byl povolán ke zpovědi Jana Buly.
O jejich beatifikačním procesu a životech blíže na webových stránkách https://www.buladrbola.cz/
