Svatý stolec v OSN: Chraňme lidi před hrůzami válek

Vatikán/ New York

Prohlášení delegace Svatého stolce na otevřené rozpravě Rady bezpečnosti k tématu

„Ochrana civilistů v ozbrojených konfliktech“

New York, 21. května 2026

V posledních letech civilisté i nadále v obrovském měřítku snášejí tragické následky ozbrojených konfliktů. Miliony lidí byly vyhnány ze svých domovů, zatímco mnozí další zůstávají vystaveni násilí, hladu, nejistotě a kolapsu základních služeb. Navzdory společnému úsilí o stanovení mezí válečného vedení a posílení ochrany podle mezinárodního humanitárního práva jsou to i nadále nevinní a bezbranní civilisté, kdo nese hlavní tíhu konfliktů.

Ochrana civilistů není pouze politickou nebo operativní záležitostí. Jak potvrzuje papež Lev XIV.: „Princip lidskosti, vepsaný do svědomí každého člověka a uznaný v mezinárodním právu, s sebou nese morální závazek chránit civilní obyvatelstvo před hrůznými následky války.“[1] Z tohoto důvodu je Svatý stolec hluboce znepokojen rostoucím přehlížením mezinárodního humanitárního práva a normalizací jednání, které civilisty vystavuje stále většímu riziku. V této souvislosti by naše delegace ráda upozornila na tři klíčové otázky:

Za prvé, útoky na místa bohoslužeb a náboženské komunity jsou vážným důvodem k obavám. Takové činy zraňují nejen jednotlivé věřící, ale také kulturní, duchovní a sociální strukturu celých společenství. Tato místa se navíc v dobách konfliktů stávají útočištěm, které poskytuje pomoc a posiluje solidaritu. Zajištění náboženské svobody, a to i uprostřed konfliktu, je proto zásadní pro ochranu lidské důstojnosti a podporu usmíření.

Za druhé, je zde naléhavá potřeba chránit zdravotnický personál a zdravotnická zařízení. Navzdory tomu, že od přijetí rezoluce č. 2286 uplynulo již deset let, útoky na nemocnice, sanitky a zdravotníky jsou i nadále alarmující. Raněným nebo nemocným nesmí být nikdy odepřena péče a ti, kdo poskytují humanitární pomoc, se nikdy nesmí stát terčem útoků.

Za třetí, důvodem k obavám je rostoucí role vyvíjejících se technologií ve vedení války, včetně umělé inteligence. Používání technologií musí být vždy podloženo etickou odpovědností, protože žádný stroj nemůže nahradit morální úsudek, který je vyžadován v situacích, kdy jsou v sázce lidské životy. Používání technologií, nad nimiž chybí smysluplná lidská kontrola, totiž riskuje další vzdalování těch, kdo rozhodují, od lidských následků války a oslabuje odpovědnost za ochranu civilních životů.

Svatý stolec znovu opakuje svou výzvu všem stranám ozbrojených konfliktů, aby plně respektovaly mezinárodní humanitární právo a chránily civilní obyvatelstvo. Mezinárodní společenství musí zároveň zintenzivnit své úsilí zaměřené na prevenci, dialog a mírové řešení sporů a uznat, že opravdový mír se nebuduje skrze strach nebo ničení, ale skrze setkávání, důvěru a odpovědnost.

Jak poznamenal papež Lev XIV.: „Mír začíná u každého z nás: v tom, jak se díváme na druhé, jak jim nasloucháme a jak o nich mluvíme.“[2] Tato výzva je obzvláště významná v době, kdy jazyk a logika války redukují lidi na čísla, nepřítele nebo vedlejší škody. Ochrana civilistů s sebou nese odmítnutí přistupovat k lidem jako k pouhým předmětům či číslům a místo toho vyžaduje uznat Bohem danou důstojnost každé lidské bytosti, a to i v dobách konfliktu.

Překlad  -dv-