Mons. Balestrero: Dobro druhého je i mým dobrem

Mons, Balestrero poukázal na fakt, že v současném světě roste úsilí prosazovat vlastní zájmy silou; ve skutečnosti dochází k erozi stávajícího mezinárodního systému multilaterálních vztahů, v nichž univerzální hodnoty nahrazuje hybris – zpupnost či svévole. V důsledku toho „výzvy k míru nikterak nepohnou těmi, kdo mají protichůdné zájmy“. Šíří se tendence „ignorovat mezinárodní právo a jednat pouze s ohledem na vlastní prospěch, nemluvě o snahách „vytvořit alternativní struktury ke Spojeným národům, ovšem bez oprávněných nároků na univerzální mandát“.

Zástupce Svatého stolce připomněl vystupování papeže Lva jako „jeden z mála hlasů, které systematicky a jednoznačně odsuzují porušování mezinárodního a humanitárního práva“. Toto právo, dodal Mons. Balestrero, je sice jasně formulované, ale nikoli všeobecně respektované – diplomacie je často chápána „jako nástroj pro získání času na další přípravy k válčení“. I takové zásadní dokumenty, jako je Charta OSN jsou nejen porušovány, ale není ani „politická vůle“ alespoň zpětně konstatovat, že k tomuto porušení došlo. S tím souvisí „trvalá stagnace Rady bezpečnosti OSN a nemožnost její reformy“.

Mons. Balestrero dodal, že nechce „věštit“, kterým směrem se bude vývoj mezinárodní situace ubírat. Pokládá však za nezbytné, aby suverénní státy byly ochotny vzdávat se svých vlivů ve prospěch všeobecného souhlasu, který bude tvořit mezinárodní normy. V podstatě má současný svět na vybranou mezi „multipolarismem“, tedy bojem všech proti všem s jediným kritériem moci a sebestřednosti, a „multilateralitou“, která se řídí pravidly a právem.

Otázka uspořádáni světa podle Mons. Balestrera není ovšem na prvním místě problémem právním, ale morálním. „Multipolarita zbavená etických limitů vede do džungle,“ varoval. Připomněl také, že již při vzniku Deklarace lidských práv z roku 1948 bylo zřejmé, že tato práva je nezbytné zakotvit v něčem pevnějším než jen v politických konvencích. S odvoláním na projev Lva XIV. k diplomatům z letošního ledna připomněl, že respekt vůči samotné podstatě lidské bytosti a jejím etickým rozměrům je nezbytný, nemá-li důstojnost vlastní každému člověku ustoupit egoistickým zájmům silnějších jedinců či států.

S tím pak jde ruku v ruce společné úsilí o společné dobro – tedy dobro vlastní všem lidem bez rozdílu. „Dějiny nás učí, že dobro druhého je také mým dobrem a že prosperita, bezpečí a právo každého člověka se uskutečňují do té míry, nakolik se z nich mohou těšit i ostatní,“ zdůraznil Mons. Balestrero. Připomněl úsilí katolické církve, která „učí, motivuje, sjednocuje a pomáhá vybudovat mezinárodní společenství na solidních základech“, tedy mimo jiné na dobré formaci svědomí.

S přesvědčením, že pořadatelé této konference usilují o stejné cíle – aby „světlo míru, práva a pravdy zazářilo světu, který je nezbytně nutně potřebuje, aby mohl žít a prospívat“, poděkoval zástupce Svatého stolce za její uspořádání, tedy v důsledku za naději.

- zd -