Hledejte

Švédský král Karl Gustav a královna Silvia na pamětním místě obětí Risbergska School v Orebro Švédský král Karl Gustav a královna Silvia na pamětním místě obětí Risbergska School v Orebro  (AFP or licensors)

»Už je toho dost« - švédská demonstrace proti ozbrojenému násilí

Královna Silvia, kardinál Anders Arborelius, vrcholní politici, špičky policie, představitelé církví i kulturních a uměleckých elit Švédska se setkali v sobotu 31. ledna v zaplněné stockholmské aréně na slavnostním shromáždění proti násilí »Už je toho dost« (Det räcker). Celkem se účastnilo na 13 tisíc lidí, organizátoři tuto událost popisují jako počátek širšího všeobecného hnutí proti ozbrojenému násilí a kriminalitě v souvislosti s pouličními gangy ve Švédsku.

Charlotta Smeds - Vatikán

U vzniku této iniciativy stáli umělec a aktivista Sebastian Stakset, dále Susanne Yakes, jejíž dvanáctiletá dcera Adriana byla zastřelena roku 2020, a Aneta Demir, sestra Mikaela, který byl zastřelen při pokusu zabránit jinému zločinu.

„Děláme to pro děti. Každé dítě by mělo mít právo žít a vyrůst… Mělo by být zcela přirozené nastavit nulovou toleranci vůči násilí na dětech,“ prohlásil z hlavního podia Sebastian Stakset.

Kardinál Arborelius a úloha církve

Biskup katolické diecéze Stockholm, kardinál Anders Arborelius, se účastnil jak slavnostního shromáždění, tak ekumenické modlitby, která se konala později večer v téže aréně. Jen několik měsíců předtím udělil kardinál Sebastianu Staksetovi medaili stockholmské katolické diecéze Ora et labora (Modli se a pracuj). Ve zdůvodnění uvedl: „V autentickém evangelním a ekumenickém duchu se nasadil ve prospěch dětí a mladistvých, kteří jsou ohroženi násilím a kriminalitou, ať už jako oběti nebo jako nucení spolupachatelé.“

Při převzetí tohoto ocenění odmítal Stakset přitáhnout veškerou pozornost k sobě: „Skuteční hrdinové jsou ti, kdo chrání vlastní děti, vlastní rodiny a jejich budoucnost – často za cenu až příliš vysokou,“ zdůraznil.

Na slavnostním shromáždění pronesl kardinál Anders Arborelius několik slov, jimiž podtrhl důležitost důstojnosti lidské osoby a nezbytnost odpuštění a smíření, přičemž vyzdvihl roli církve jako místa podpory, naděje a jednoty.

Účastnila se i královna Silvia

Jedním z nejdůležitějších momentů této události byla účast královny Silvie, která byla již nejednou oceněna za své dlouhodobé nasazení ve prospěch práv a bezpečí dětí – mimo jiné také účastí na různých konferencích pořádaných Papežskou akademií věd v průběhu uplynulých let ve Vatikánu. Její přítomnost byla jednoznačným dokladem celonárodního významu tohoto setkání.

Královna Silvia v průběhu večera obdržela zvláštní cenu „Adrianina křídla“. Tu jí předali Natalie a Neo, příbuzní nedávných obětí ozbrojeného násilí Adriany a Mikaela, jako ocenění jejího nasazení za bezpečí dětí.

Ve svém projevu královna zdůraznila, jak je důležité, aby se celá společnost nasadila v boji proti násilí: „Musíme se postavit za ty nejzranitelnější. Každé dítě má právo na bezpečí a ochranu.“ Podle organizátorů má královnina osobní účast velký význam pro celospolečenské přijetí této iniciativy.

„Zde se nejedná především o politiku, ale o děti, o budoucnost – o to, aby svět dospělých přijal svou vlastní odpovědnost,“ uvedl Sebastian Stakset.

Zodpovědnost dospělých

V průběhu slavnostního večera se střídala hudební vystoupení s osobními svědectvími příbuzných obětí. Mezi jinými vystoupila také Anneli Berg, jejíž šestnáctiletý syn Rio byl zabit v jižní části Stockholmu během „náhodné střelby“ (jak tuto tragickou událost nazvala policie): „Ztratili jsme milované dítě. Ale také Švédsko ztratilo část své budoucnosti,“ sdělila posluchačům.

Také Libaan Warsame, jehož syn Hanad byl zabit na stockholmském předměstí Tensta, promluvil o strachu a bolestech, které prožíval: „Celý svět se nám zhroutil. Zmizela část mne samého.“

Sebastian Stakset se opakovaně vracel k současné situaci dětí: „Když se setkáváme s mladými lidmi ve školách, ptáme se jich, kolik jim bylo let, když poprvé viděli popravu. Odpověď často zní: osm let. Tady nejde o záležitost politické pravice nebo levice. Tady jde o zodpovědnost dospělých.“

Premiér Ulf Kristersson pronesl delší projev, v němž zdůraznil jak zodpovědnost státu, tak potřebu spolupráce: „Chceme se podělit o bolest způsobenou ztrátou těchto životů. Chceme však také projevit starost – o děti zavlečené do světa zločinu, o rodiče, kteří s tím bojují, a o Švédsko.“

Kontext ozbrojeného násilí ve Švédsku

Tato událost, demonstrace »Už je toho dost«, je reakcí na řadu let rostoucího ozbrojeného násilí. Během 20. let 21. století Švédsko zaznamenalo jednu z nejvyšších úrovní vražd palnými zbraněmi v Evropě. Podle policejních záznamů došlo v roce 2025 ke 158 přestřelkám a odhaduje se, že přibližně třetina podezřelých při střelbách spojovaných s pouličními gangy je mladší 18 let, někteří z nich jsou dokonce mladší 15 let. Navzdory mírnému poklesu počtu přestřelek v průběhu loňského roku jsou stále zasaženy děti a mladiství – ať už jako oběti nebo jako nucení spolupachatelé zachycení „náborovou sítí“ organizovaného zločinu.

Podle organizátorů vyžaduje situace víc než jen represivní opatření. Sebastian Stakset shrnul všeobecný postoj takto: „Jsme unaveni lhostejností. Jsme unaveni tím, jak vidíme umírat naše děti. Švédsko musí naplnit svůj potenciál stát se zemí bezpečnou pro každého člověka.“

Zrod všeobecné angažovanosti

Po skončení slavnostního večera se setkali politici a příbuzní obětí k dialogu. Tuto skutečnost Sebastian Stakset pokládá za klíčovou: „Musíme překonat postoj přezíravosti a neustálé konfrontace. Je nezbytné, abychom další kroky podnikali společně.“

Když se v aréně rozzářila světla a všichni přítomní se zastavili v minutě ticha za oběti násilí, bylo poselství tohoto večera zcela zřejmé – tak, jak je shrnulo jméno celé demonstrace: Už je toho dost.

Autorka je vedoucí skandinávské sekce RV/ Vatican News, překlad - zd - 

4. února 2026, 17:20