Bienále islámského umění 2025: příležitost k mezikulturnímu dialogu
Fabio Colagrande - Vatikán
„V dnešním světě, který často zapomíná na Nejvyššího nebo nabízí jeho zkreslený obraz, jsou věřící povoláni vydávat svědectví o jeho dobrotě, ukazovat jeho otcovství prostřednictvím svého bratrství.“ Tato slova, která pronesl papež František 6. března 2021 během mezináboženského setkání v iráckém městě Ur, vhodně shrnují jeho magisterium v oblasti dialogu s islámem. Již v Evangelii gaudium papež zdůraznil, jak „je obdivuhodné vidět, jak mladí i staří, ženy i muži islámu dokáží denně věnovat čas modlitbě a věrně se účastnit svých náboženských obřadů“. V souvislosti s touto výzvou ke společné podpoře autentické religiozity a bratrství lze vyložit spolupráci mezi organizátory nadcházejícího druhého Bienále islámského umění v Saúdské Arábii a Vatikánskou knihovnou.
Brána do Mekky
Papežská knihovna je totiž jednou ze třiceti mezinárodních institucí pozvaných k účasti na akci, která se - z iniciativy Nadace Bienále v Diriyah - bude konat od 25. ledna do 25. května 2025 v Džiddě, městě na břehu Rudého moře, které je po staletí centrem kulturní výměny, na mezinárodním letišti krále Abdulazíze, místě, které slouží jako vstupní přístav pro miliony poutníků putujících do Mekky a Medíny.
„A vše, co je mezi nimi“
Tématem zvoleným pro tento druhý ročník, jehož cílem je překonat více než šest set tisíc návštěvníků ročníku 2023, je verš, který se několikrát opakuje v Koránu: „A Bůh stvořil nebe i zemi a vše, co je mezi nimi.“ Tato věta odkazuje na stvoření a umožňuje prozkoumat různé způsoby, jakými se víra projevuje v islámské civilizaci, prostřednictvím poutavé cesty z estetického a duchovního hlediska. Více než dvacet umělců ze Saúdské Arábie, oblasti Perského zálivu a dalších zemí - mezi nimi i Ital Arcangelo Sassolino - se podílí na umělecké akci, která - tím, že spojuje zápůjčky z předních světových institucí islámského umění od Tunisu po Taškent, od Timbuktu po Yogyakartu - si klade za cíl prozkoumat zážitkový rozměr víry a konfrontuje současná díla s historickými předměty islámských kultur, včetně map, astronomických přístrojů a šperků. V pěti sálech a venkovních prostorách je rozmístěno sedm sekcí, vystaveno je přes pět set předmětů a děl a výstavní plocha přesahuje sto tisíc metrů čtverečních.
Jeviště nejen pro saúdské umělce
Náboženské předměty a umělecká díla zapůjčily prestižní instituce, jako je pařížský Louvre, Victoria and Albert Museum v Londýně a sbírky věnované speciálně islámskému umění a kultuře, například Muzeum islámského umění v Dauhá a Türkiye Manuscript Institute v Istanbulu. Bienále sdružuje hlavní instituce Saúdské Arábie a návštěvníci mají také možnost vidět předměty a umělecká díla ze svatých míst Mekky a Medíny. Poskytuje tak globální scénu pro saúdské umělce a zároveň přivádí do Saúdské Arábie umělce z celého světa. Jedná se o kulturní iniciativu, která - jak vysvětlují organizátoři - „v tomto historickém okamžiku vývoje a růstu Saúdské Arábie“ má zároveň za cíl podpořit výměnu a dialog s mezinárodními společenstvími a etablovat tuto zemi jako významné kulturní centrum. Tato strategie je geopoliticky součástí programu „Saudi Vision 2030“, který toto arabské království prosazuje s cílem snížit svou závislost na ropě a diverzifikovat své hospodářství.
Islám není jen Saúdská Arábie
„Nechceme, aby si lidé mysleli, že islámské umění a kultura, bez ohledu na to, jak jsou neuvěřitelné a překvapivé - a některé z vystavených předmětů jsou překvapivě krásné - patří pouze minulosti,“ vysvětlil pro Vatican News Abdul Rahman Azzam, umělecký ředitel Bienále islámského umění 2025. „Chceme, aby o nás návštěvníci přemýšleli v současnosti a snad i v budoucnosti,“ dodal. „Hlavním smyslem je podle našeho názoru ukázat rozmanitost islámské kultury“. „Když mluvíme o islámu,“ vysvětluje dále, “často myslíme pouze na arabskou islámskou kulturu. Skrze Bienále chceme ukázat, že jak se islámské poselství šířilo, ať už v Indonésii nebo v západní Africe, přicházelo do kontaktu s místními tradicemi a zvyklostmi a tito lidé, ke kterým islám přišel, tisíce kilometrů od Mekky, islámskou víru a kulturu interpretovali, chápali ji po svém, obohacovali ji a pak ji vraceli zpět.“ „Proto je pro nás důležité ukázat, že existuje zajímavá a jemná interakce mezi rozmanitostí a posvátnou jednotou, která je jádrem této rozmanitosti.“
Výstava, která nemá obdoby
„Dalším zajímavým aspektem,“ vysvětluje Dr. Abdul Rahman Azzam, „je skutečnost, že profil lidí, kteří přijíždějí do Džiddy na toto bienále, které potrvá čtyři měsíce, je jiný než v jiných částech světa, kde jsou zvyklí chodit do muzeí a na výstavy. Muzejní kultura v Saúdské Arábii rychle roste, ale stále zde není žádná skutečná tradice tohoto druhu. Jsou to především lidé, kteří jsou na cestě do Mekky nebo kteří po skončení své pouti na cestě domů budou mít možnost zde obdivovat některé neuvěřitelné předměty, svědectví o umění a kultuře“. „Naprostá většina návštěvníků umí číst arabsky, a proto, i když nemají akademické vzdělání, budou schopni rozluštit některé z vystavených mimořádných rukopisů, a to nejen korán, ale také rukopisy o astronomii, matematice, filozofii a teologii, třeba z doby před tisíci lety“. „Když tito návštěvníci přicházejí, a my jsme je na Bienále 2023 pozorovali,“ vysvětluje umělecký ředitel, “je v nich pocit hrdosti, je v nich pochopení, že tyto historické předměty, na které se dívají, jsou součástí živé tradice, která pokračuje do současnosti i budoucnosti. „Řekl bych, že je to způsob, jak oživit Džiddu a Saúdskou Arábii, ukázat poutníkům, kteří tudy procházejí, rozmanitost muslimského světa a to, jak je stále aktuální.“
Kultura spojuje lidi
„Dalším cílem tohoto Bienále 2025“, vysvětluje dále Abdul Rahman Azzam, „je oslovit nemuslimský svět, a to jak na Východě, tak na Západě. Jsme totiž přesvědčeni, že pokud jde o umění, krásu a pravdu, základní pilíře islámského umění a kultury, neexistují žádné chronologické vzdálenosti ani hranice“. „Umění a kultura hledají pravdu, a proto překračují jakákoli geografická omezení a překračují hranice: od Indie přes islámský svět až po Evropu. Jsme přesvědčeni, že spolupráce, jako je tato, pomáhá pochopit, že kultura je skutečně způsobem, jak harmonicky sbližovat lidi“.
Když umění a kultura staví mosty
Na závěr umělecký ředitel Bienále islámského umění 2025 zdůrazňuje hodnotu účasti Vatikánské knihovny na akci v Džiddě. „Když jsme před dvěma lety začali uvažovat o tomto bienále, byla účast Vatikánu naší prioritou. Jsme si vědomi, že tato instituce shromáždila v průběhu staletí nesmírně bohatý poklad rukopisů a dalších předmětů týkajících se islámského světa. Jednání s Papežskou knihovnou pro nás bylo úžasnou zkušeností, protože jednáte s institucí, která neuvažuje v horizontu let nebo desetiletí, ale staletí. Tedy institucí, která má jedinečnou hloubku a význam“. Dovedu si představit, že pro ně,“ uvažuje Dr. Abdul Rahmán Azzam, „je příjezd do Saúdské Arábie, přiblížení se Mekce, nesmírně silným a pozitivním symbolickým aktem. V neklidné době, v níž žijeme, je pozoruhodné, že se takto významné instituce setkávají, aby zkoumaly pospolitost umění a kultury, která nás spojuje“. Toto prohlášení potvrzuje, že každé náboženské přesvědčení může být zdrojem inspirace pro umění a zároveň estetika víry a spirituality dokáže spojovat lidi z různých zemí a tradic.
