Svatý Bernard z Clairvaux Svatý Bernard z Clairvaux  (Wikimedia Commons)

PODCAST „Slova papežů“ – sv. Bernard z Clairvaux

Podobenství o svatební hostině připomíná, že Bůh neustále zve každého člověka k plnému společenství a nabízí svou milost bez výhrad. Právě tento Boží žár a pozvání k lásce rezonuje s odkazem svatého Bernarda z Clairvaux, velkého učitele církve a opata, který ve svých spisech klade důraz na proměňující sílu Božího milosrdenství. Bůh nepřestává svolávat všechny lidi z labyrintů života, podmínkou pro účast na jeho hostině však zůstává odít se do svatebního šatu upřímné lásky.
PODCAST „Slova papežů“ – sv. Bernard z Clairvaux

Mt 22,1-14

Podobenství o svatební hostině

Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: „Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: 'Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!' Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: 'Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.' Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: 'Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?' On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.' Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených!“

Slova papeže Františka

Příběhem podobenství o svatební hostině, který je dnešním úryvkem z evangelia (srov. Mt 22,1–14), Ježíš nastiňuje Boží plán pro lidstvo. Je to příběh o králi, který „vystrojil svatbu svému synovi“ (v. 2): je to obraz Otce, který pro celou lidskou rodinu připravil nádhernou oslavu lásky a společenství kolem svého jednorozeného Syna. Král dvakrát posílá své služebníky, aby pozvali hosty, ale ti odmítají, nechtějí jít na oslavu, protože mají jiné starosti: pole a obchodní záležitosti. I my často upřednostňujeme své zájmy a hmotné věci před Pánem, který nás volá – a volá nás na hostinu. Král z podobenství však nechce, aby sál zůstal prázdný, protože touží darovat poklady svého království. Říká tedy služebníkům: „Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, kudy koho najdete“ (v. 9). Tak se chová Bůh: když je odmítnut, místo aby se vzdal, zkusí to znovu a vyzývá, abychom pozvali všechny, kdo se nacházejí na křižovatkách cest, aniž by někoho vyloučil. Nikdo není vyloučen z Božího domu. (…) Pán však klade jednu podmínku: obléknout svatební šaty. (…) Svatební šaty (…) symbolizují milosrdenství, které nám Bůh zdarma daruje: milost. Bez milosti nelze v křesťanském životě udělat ani krok vpřed. Vše je milost. (Papež František – Angelus, 11. října 2020)

20. srpna 2026, 09:02