PODCAST „Slova papežů“ – Posvěcení baziliky Santa Maria Maggiore
Mt 15,21–28
Kananejská žena
Ježíš odtamtud odešel a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“ Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“ Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“ Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají ze stolu jejich pánů.“ Nato jí řekl Ježíš: „Ženo, jak veliká je tvá víra! Ať se ti stane, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Slova papeže Františka
Podívejme se na víru té ženy, kterou Pán chválí slovy, že je „velká“ (v. 28). Učedníkům se jako velká jeví pouze její vytrvalost, ale Ježíš vidí víru. Když se nad tím zamyslíme, ta cizí žena pravděpodobně znala jen málo, nebo vůbec nic, o izraelských náboženských zákonech a přikázáních. V čem tedy spočívá její víra? Ta žena není bohatá na pojmy, ale na činy: Kanaánka přichází, klaní se, naléhá, vede s Ježíšem intenzivní dialog, překonává každou překážku, jen aby s ním mohla mluvit. To je konkrétnost víry, která není náboženskou nálepkou, ale osobním vztahem s Pánem. Kolikrát podléháme pokušení zaměňovat víru za nálepku! Víra této ženy nespočívá v teologické etiketě, ale v naléhavosti: klepe na dveře, klepe, klepe; nespočívá ve slovech, ale v modlitbě. A Bůh neodolá, když se k němu modlíme. Proto řekl: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a najdete; klepejte, a bude vám otevřeno.“ (Papež František – Angelus, 20. srpna 2023)
