PODCAST „Slova papežů“ – Největší a první z přikázání

Mt 22,34–40

Velké přikázání

Když se farizeové doslechli, že (Ježíš) umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „'Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

Slova papeže Jana Pavla II.

Synovské spojení Ježíše s Otcem se projevuje v dokonalé lásce, kterou učinil také nejdůležitějším přikázáním evangelia: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první z přikázání“ (Mt 22, 37n.). Jak je známo, k tomuto přikázání Ježíš přidává druhé, „podobné prvnímu“, a to přikázání lásky k bližnímu (srov. Mt 22, 39). A sám se stává příkladem této lásky: „Nové přikázání vám dávám: milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás“ (Jan 13, 34). Učí a předává svým následovníkům lásku, která se řídí jeho vlastním příkladem. Na tuto lásku lze skutečně aplikovat vlastnosti lásky, které vyjmenovává svatý Pavel: „Láska je shovívavá, ... dobrosrdečná, ... nezávidí, nevychloubá se, nenadýmá, ...  nemyslí jen a jen na sebe, ...zapomíná, když jí někdo ublíží, ... raduje se, když lidé žijí podle pravdy, ...  všechno omlouvá, ... všecko vydrží“ (1 Kor 13, 4–7). Když apoštol ve svém listě představoval adresátům v Korintu takový obraz evangelní lásky, jistě byl v mysli i v srdci prostoupen myšlenkou na Kristovu lásku, k níž chtěl nasměrovat život křesťanských společenství, takže jeho chvalozpěv o lásce lze považovat za komentář k přikázání milovat se podle vzoru Kristovy lásky. Jak by o mnoho století později řekla svatá Kateřina Sienská: „(Tolik) jsem vás miloval“ (Jan 13, 34). (Svatý Jan Pavel II. – Generální audience, 31. srpna 1988)