PODCAST Vzkříšení Lazara je znamením Ježíšovy vlády nad fyzickou smrtí

Jan 11, 19-27

K Martě a Marii přišlo mnoho židů, aby je potěšili (v žalu) nad bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“

Slova Benedikta XVI.

„V dnešním evangeliu – o vzkříšení Lazara – slyšíme hlas víry z úst Marty, Lazarovy sestry. Na Ježíšova slova: „Tvůj bratr vstane“, odpovídá: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den“ (Jan 11,23–24). Ježíš však praví: „Já jsem vzkříšení a život; kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít“ (Jan 11,25–26). To je ta pravá novost, která vtrhává do života a překonává každou překážku! Kristus boří zeď smrti; v něm přebývá veškerá plnost Boha, který je život, život věčný. Proto nad ním smrt neměla moc; a vzkříšení Lazara je znamením jeho plné nadvlády nad fyzickou smrtí, která je před Bohem jako spánek (srov. Jan 11,11).

Je tu však ještě jiná smrt, která stála Krista nejtěžší boj, ba dokonce cenu kříže: je to duchovní smrt, hřích, který hrozí zničením existenci každého člověka. Aby zvítězil nad touto smrtí, Kristus zemřel, a jeho vzkříšení není návratem k předchozímu životu, ale otevřením nové reality, „nové země“, konečně sjednocené s Božím nebem. Proto svatý Pavel píše: „Jestliže ve vás přebývá Duch Boží, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který vzkřísil Krista z mrtvých, probudí k životu i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá“ (srov. Řm 8,11).“ (Benedikt XVI. – Anděl Páně, 10. dubna 2011)