PODCAST Ze slov papežů - neděle 19. července 2026
Mt 13,24-43
Ježíš předložil zástupům toto podobenství: „Nebeské království je podobné člověku, který nasel na svém poli dobré semeno. Ale když lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozházel mezi pšenici plevel a odešel. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, tehdy se ukázal i plevel. Tu přišli služebníci k hospodáři a řekli mu: `Pane, copak jsi nenasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?' On jim odpověděl: `To udělal nepřítel.' A služebníci mu řekli: `Máme jít a (plevel) sesbírat?' On však řekl: `Ne. Jinak byste při sbírání plevele mohli s ním vytrhat i pšenici. Nechte obojí spolu růst až do žní – a o žních řeknu žencům: Nejprve seberte plevel a svažte ho do snopků k spálení, ale pšenici shromažděte do mé stodoly.'„Předložil jim další podobenství: „Nebeské království je jako hořčičné zrno, které člověk vzal a zasel na svém poli. Je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní rostliny a stane se z něho keř, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“ Pověděl jim jiné podobenství: „Nebeské království je jako kvas, který vzala žena a zadělala ho do tří měřic mouky, až se všechno prokvasilo.“ To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim vůbec nemluvil. Tak se mělo naplnit, co řekl prorok: `Otevřu ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení světa.' Potom rozpustil zástupy a šel domů. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli.“ Odpověděl: „Ten, kdo rozsévá dobré semeno, je Syn člověka, pole je svět. Dobré semeno jsou synové Království, plevel jsou synové (toho) Zlého. Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žeň je skonání věku, ženci jsou andělé. Jako se sbírá plevel a spaluje v ohni, tak bude i při skonání věku. Syn člověka pošle své anděly, ti posbírají z jeho království každé pohoršení a ty, kdo dělají nepravosti, a uvrhnou je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy budou spravedliví v království svého Otce zářit jako slunce. Kdo má uši, slyš!“
Slova papeže Benedikta XVI.
Ježíš přirovnává Nebeské království k pšeničnému poli, aby nám dal pochopit, že v nás je zaseto něco malého a skrytého, co však má nezdolnou životní sílu. Navzdory všem překážkám zrno vzklíčí a plod dozraje. Tento plod bude dobrý pouze tehdy, bude-li půda života obdělávána podle Boží vůle. Proto nás Ježíš v podobenství o dobré pšenici a koukolu (Mt 13,24–30) varuje, že poté, co pán zasel, „zatímco všichni spali“, projevil se „jeho nepřítel“, který zasel plevel. Znamená to, že musíme být připraveni střežit milost, kterou jsme přijali v den křtu, a neustále živit víru v Pána, která brání zlu, aby zapustilo kořeny. Svatý Augustin ve svém výkladu tohoto podobenství poznamenává, že „mnozí jsou nejprve koukolem a teprve poté se stávají dobrou pšenicí“, a dodává: „Kdyby tito lidé, dokud jsou zlí, nebyli trpělivě snášeni, nedosáhli by chvályhodné proměny“ (Quaest. septend. in Ev. sec. Matth., 12, 4: PL 35, 1371). (…) Jsme-li tedy dětmi tak velkého a dobrého Otce, snažme se mu podobat! To byl cíl, který si Ježíš kladl svým kázáním; svým posluchačům totiž říkal: „Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48). (Benedikt XVI., Anděl Páně ze dne 17. července 2011)
