PODCAST sv. Brigita Švédská: Velká žena, který vybízela k životu v souladu s vírou

Slova Benedikta XVI.:

"Brigita si byla vědoma, že se jí dostalo daru, v němž ji Pán obdařil velkou přízní: „Moje dcero – čteme v první knize Zjevení (Revelationes) –, vybral jsem si tě pro sebe, miluj mě celým svým srdcem … více než cokoli jiného na světe“ (kap. 1). Brigita ostatně dobře věděla a byla pevně přesvědčena, že každý dar je určen k budování církve. Právě z tohoto důvodu byla řada jejích zjevení určena – i ve formě dosti přísných napomenutí – věřícím její doby, včetně církevních a politických autorit, aby žili svůj křesťanský život v souladu s vírou…

V roce 1349 Brigita navždy opustila Švédsko a vydala se na pouť do Říma. Nejenže se chtěla zúčastnit jubilea v roce 1350, ale přála si také získat od papeže schválení řádu, který hodlala založit, zasvěceného Svatému Spasiteli a tvořeného mnichy i mniškami pod vedením abatyše. Nemělo by nás to překvapovat: ve středověku existovaly klášterní fundace s mužskou a ženskou větví, které dodržovaly stejnou mnišskou řeholi, pod vedením abatyší. Ve velké křesťanské tradici patří totiž ženě vlastní důstojnost a – po příkladu Marie, Královny apoštolů – vlastní místo v církvi, které se sice neshoduje se svátostným kněžstvím, je však pro duchovní růst společenství stejně důležité. Navíc má spolupráce zasvěcených mužů a žen, vždy s ohledem na jejich specifické povolání, v dnešním světě velký význam." (Katecheze při generální audienci 27. října 2010)