PODCAST Lev XIV.: Moc Boží lásky je silnější než naše slabost
Promluva papeže Lva XIV. před modlitbou Anděl Páně
Castel Gandolfo, neděle 12. července 2026
Drazí bratři a sestry, pěknou neděli!
V dnešní liturgii nám evangelista Matouš nabízí podobenství o rozsévači (srov. Mt 13,1–23), které popisuje štědrost a důvěru, s níž Bůh zasévá své slovo do našeho srdce a svou moc do nás.
Sám Ježíš – Slovo, které se stalo člověkem, jenž dal svůj život za naši spásu – je zrnem, které Bůh nepřestává rozsévat ve světě, aby svou smrtí přineslo hojnou úrodu (srov. Jan 12,24). Je pravda, že občas v nás narazí na tvrdou a necitlivou půdu, anebo jindy zase na nepropustnou, jako je udusaná hlína na cestách, skalnatá půda či trnité křoví; jsou ale i okamžiky, kdy najde zemi plodnou a ochotnou přijímat – a tehdy se začnou dít zázraky lásky, schopné proměnit všechno ostatní, jak jsme to už určitě sami zažili. Proto Otec nepřestává rozsévat, jelikož ví, že moc jeho lásky je silnější než naše slabost (srov. 2 Kor 12,9–10).
Když sv. Jan Zlatoústý mluví o „setbě“ Božího slova, prohlašuje: „Jaký smysl má rozsévat do trní, na skalnatou půdu, na cestu? V případě obyčejných zrn a hlíny by to smysl nedávalo, ale v případě duší a učení je to velice chvályhodné.“ (Homilie na Matoušovo evangelium, 44,3) V Božích rukou je možné, aby se „skalnaté místo proměnilo a stalo úrodnou půdou, aby cesta už nebyla udusaná a vydaná napospas všem kolemjdoucím, ale byla tučnou hlínou, aby trní zmizelo a aby se zrna mohla těšit naprostému bezpečí“ (tamtéž).
Boží štědrost vůči nám není naivní, nýbrž moudrá; dovede v nás objevit možné dobro, kterého si často ani sami nejsme vědomi. Proto Pán, který dobře zná terén našeho srdce, lépe než my sami, v nás nepřestává věřit – věřit v to, čím jsme a čím se můžeme stát, den za dnem, jestliže se mu s vírou odevzdáme.
Právě takto, ze štědrosti a z důvěry, s níž je zrno rozséváno, a z pokory a z otevřenosti, s níž je přijímáno, rostou a šíří se v nás plody Svatého Ducha, kterými jsou, jak nás učí sv. Pavel, „láska, radost, pokoj, velkodušnost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání“ (Gal 5,22). Jak velmi náš svět potřebuje tyto plody! Jak velmi potřebuje být jimi naplněn a proměněn!
Věnujme tedy zvláště v těchto prázdninových dnech své úsilí tomu, abychom vytvořili prostor pro naslouchání, četbu a rozjímání Božího slova, pěstujme spolu s odpočinkem a dobrou zábavou také důležité okamžiky ticha a modlitby. Vrátíme se pak k našim běžným povinnostem obnovení na těle i na duchu, připravení hlásat Radostnou zvěst evangelia a stále schopnější spolupracovat na růstu Božího království.
Ať nám v tom pomáhá Maria, Královna apoštolů a Hvězda evangelizace.
Překlad - zd -
