Lev XIV.: Jaké dveře otevírá Duch Svatý?
Promluva papeže Lva XIV. před modlitbou Regina Coeli
Svatopetrské náměstí, Svatodušní neděle, 24. května 2026
Drazí bratři a sestry, přeji vám krásnou neděli!
O dnešní slavnosti Letnic jsme vybízeni, abychom rozjímali nad darem Ducha Svatého, který byl hojně vylit na rodící se církev a který je dnes znovu udělován jejím členům jako světlo a síla, provázející je v každé životní situaci.
Můžeme se zamyslet nad obrazem Ducha Svatého, který nám představuje dnešní liturgie: Duch otevírá dveře. Evangelium nám totiž říká, že „tam, kde byli učedníci, […] byly dveře ze strachu před židy zavřené“ (srov. Jan 20, 19), a zároveň nám Skutky apoštolů vyprávějí, že Duch sestoupil jako silný vítr (srov. Sk 2, 2), který tyto dveře otevřel, přiměl učedníky, aby vyšli ven a hlásali Radostnou zprávu o vzkříšeném Kristu.
Také dnes si můžeme položit otázku: Jaké dveře otevírá Duch Svatý?
První dveře vedou k Bohu samému, protože nám otevírají přístup k Jeho tajemství, zjevenému v Ježíši Kristu. Skrze dar svého Ducha nás Bůh obdarovává pravou vírou, umožňuje nám pochopit smysl Písma svatého, dává se poznat jako blízký a umožňuje nám účast na svém vlastním životě. Duch Svatý nám pomáhá osobně zakoušet Boha, setkávat se s Ním v Ježíši, a nejen v dodržování zákona, rozpoznávat Jej v sobě samých a objevovat znamení Jeho přítomnosti v každodenním životě.
Druhé dveře jsou dveře Večeřadla, tedy církve. Bez ohně Ducha Svatého zůstává Církev vězněm strachu, bojí se výzev světa, je uzavřená do sebe, a proto také neschopná navázat dialog s měnícími se časy. Duch otevírá dveře církve, aby byla přijímající a vstřícná ke všem, i k těm, kteří zavřeli dveře před Bohem, před druhým člověkem, před nadějí a radostí života. Jak připomínal papež František, jsme povoláni být „církví, která žehná a dodává odvahu […] církví s otevřenými dveřmi pro všechny“ (Homilie při mši svaté zahajující řádné generální shromáždění biskupského synodu, 4. října 2023).
A konečně, Duch Svatý otevírá dveře našich srdcí, pomáhá nám překonat odpor, egoismus, nedůvěru a předsudky a činí nás schopnými žít jako Boží děti a jako bratři mezi sebou. Kde je Duch Páně, tam se rodí bratrství mezi lidmi, skupinami a národy země, a všichni mluví jedním jazykem lásky, která sjednocuje a harmonizuje rozmanitost.
Bratři a sestry, i v naší době, a zejména v tento den Letnic, musíme vzývat Ducha Svatého, aby otevřel všechny dveře, které stále zůstávají zavřené. Potřebujeme znovu objevit Boha jako Otce, který nás miluje, budovat církev, v níž se všichni cítí být doma, a vytvářet bratrský svět, v němž mezi všemi národy vládne pokoj.
Stejně jako první učedníci svěřme se přímluvě Panny Marie, která je Příbytkem Ducha Svatého a Matkou Církve.
překlad - jb -
