Lev XIV.: Duševní zdraví není jen klinickou, ale i duchovní otázkou
Lev XIV. oslovil zástupce OEI, kteří se účastní setkání „Mapy naděje pro regionální vzdělávací agendu. Duševní zdraví, digitální technologie a vzdělání“. Téma akce Svatý otec označil za „jednu z nejnaléhavějších a nejdůležitějších výzev naší doby“.
Papež vyjádřil vděčnost Organizaci iberoamerických států, Papežské komisi pro Latinskou Ameriku, Dikasteriu pro kulturu a vzdělání a všem, kteří se podíleli na realizaci této iniciativy.
Region blízký papežově srdci
Lev XIV. připomněl, že iberoamerický region „nosí hluboko v srdci“. Nazval jej zemí „s mimořádnými duchovními a lidskými zdroji“. Zdůraznil, že vzdělání by mělo „znovu objevit sebe sama“, totiž nikoli jako pouhé předávání dovedností, ale „jako umění vytvářet společenství“.
Starověké národy vzhlížely k nebi a analyzovaly polohu hvězd - poznamenal papež. Hledaly tam vodítka, učily se rozpoznávat rytmus ročních období, čas setí a sklizně. „Hvězdy nebyly pozorovány jen ze zvědavosti, ale také jako ukazatelé pomáhající pochopit správný okamžik k jednání a zachovat zároveň harmonii mezi člověkem, přírodou a časem,“ vysvětlil Svatý otec.
Papež se odvolal na svůj apoštolský list „Kreslit nové mapy naděje“ („Disegnare nuove mappe di speranza“), v němž vyzval k budování globální „vzdělávací konstelace“, v níž „každá instituce, každá kultura a každý národ mohou přispět svým originálním vkladem, aby osvětlily cestu lidstva“.
Ztráta orientačních bodů – chudoba naší doby
Za jednu z největších chudob naší doby označil papež ztrátu vnitřních orientačních bodů. „Mnoho mladých lidí vlastní stále technologicky vyspělejší zařízení, ale těžko nacházejí smysl, pro který by stálo za to žít, mít naději, milovat, nebo dokonce trpět,“ řekl Svatý otec. Mladí si kladou otázky: Má můj život nějaký smysl? Existuje nějaká naděje do budoucna?
Lev XIV. znovu odkázal na svůj apoštolský list „Kreslit nové mapy naděje“ (4.1), kde napsal, že „člověk není ‚profilem kompetencí‘, nelze ho redukovat na předvídatelný algoritmus. Člověk je tvář, příběh, povolání“. Papež připomněl, že když je člověk vnímán pouze v kategoriích výkonu, spotřeby nebo statistických údajů, „nevyhnutelně se objeví hluboké vnitřní utrpení“. Dodal, že mnoho mladých lidí dnes žije pod tíží očekávání a výsledků, „jsou ponořeni do vyčerpávajícího soupeření, které rodí neklid, strach z neúspěchu a dezorientaci“.
V této souvislosti papež zdůraznil, že ačkoli je přínos vědy, psychologie, medicíny a dalších oborů v kontextu duševního zdraví důležitý, ve chvíli, kdy schází smysl života, „narůstá vnitřní prázdnota, izolace a zoufalství“. Teprve objev smyslu vede k naději, a ta je „duchovní silou, která podpírá život i v těch nejtěžších chvílích“.
Péče o vnitřní život
Lev XIV. připomněl Globální pakt o vzdělávání, iniciovaný papežem Františkem, k němuž sám připojil péči o vnitřní život. „Nestačí zajistit mladým lidem přístup k digitálním sítím, pokud pak zůstávají odpojeni sami od sebe, od druhých a od svého vlastního nitra,“ řekl papež Lev. Zdůraznil, že péče o vnitřní život znamená „pomáhat novým generacím znovu objevit ticho, reflexi, schopnost klást otázky, hloubku vztahů a otevřenost k transcendenci“.
Papež také zdůraznil, že technologie spojuje, zatímco vzdělání formuje. „Vzdělávat znamená doprovázet mladé lidi při objevování nejen toho, jak žít, ale také proč žít,“ řekl Svatý otec. – V této vzdělávací misi jsou vyzývány ke spolupráci veřejné instituce, školy, univerzity, rodiny, náboženské komunity, svět kultury a svět médií. Nikdo není schopen čelit sám tak hlubokým a složitým výzvám.“
Papež také upozornil na potřebu spojovat myšlení se životem, kontemplaci s činností, péči o chudé s hledáním smyslu, a zároveň chránit „hluboce chránit lidské dědictví, kterým je vzdělání“.
- jb -
