První promluva na alžírské půdě: Návštěva památníku mučedníkům Maqam Echahid První promluva na alžírské půdě: Návštěva památníku mučedníkům Maqam Echahid  (@Vatican Media)

Papežův první pozdrav Alžířanům: Národ milující Boha vlastní největší bohatství

Lev XIV. zahájil program své návštěvy Alžírska u Památníku mučedníků Maquam Echahid, kam se odebral ihned z letiště po uvítací ceremonii. Monument postavený v roce 1982 připomíná dvacáté výročí nezávislosti a má být holdem obětem boje proti francouzskému kolonialismu. Jeho architektura připomíná stylizované palmové listy, které se tyčí do devadesátimetrové výšky. Papež ve svém pozdravu připomněl, že se do Alžírska vrací již potřetí. A ocitoval dlouhou pasáž z Horského kázání.

Apoštolská cesta papeže Lva XIV. do Alžírska

(13.–15. dubna 2026)

Pozdrav Svatého otce Lva XIV. alžírskému národu

Alžír, Památník mučedníků „Maqam Echahid“, pondělí, 13. dubna 2026

Drazí bratři a sestry z Alžírska!

Pokoj s vámi se všemi! As-salamu alaykom!

Děkuji Bohu, že mi – jako Nástupci apoštola Petra – dává možnost navštívit vaši zemi, poté co jsem tak již dvakrát učinil v minulosti jako augustiniánský řeholník. Především však stojím před vámi jako bratr, kterého těší, že při tomto setkání může obnovit srdečné vztahy, které sbližují naše srdce.

Při pohledu na vás všechny, vidím tvář silného a mladého národa, jehož pohostinnost a bratrství jsem již mnohokrát mohl zakusit. V alžírském srdci přátelství, důvěra a solidarita nejsou jen slova, ale jsou to hodnoty, které mají váhu a dodávají vřelost a trvalost společnému soužití.

Alžírsko je velká země s dlouhou historií a bohatými tradicemi, sahajícími až do dob svatého Augustina a ještě mnohem dále. Je to historie rovněž bolestná, poznamenaná obdobími násilí, která jste však – právě díky ušlechtilosti ducha, která je vám vlastní a kterou živě pociťuji i nyní a zde – dokázali překonat s odvahou a čestností.

Zastavení se u tohoto památníku je poctou této historii Alžírska a duši národa, který bojoval za nezávislost, důstojnost a suverenitu tohoto státu.

Papežův pozdrav alžírskému národu před památníkem nezávislosti
Papežův pozdrav alžírskému národu před památníkem nezávislosti   (@Vatican Media)

Na tomto místě si připomínáme, že Bůh touží po míru pro každý národ – po pokoji, který není pouhou absencí konfliktu, ale výrazem spravedlnosti a důstojnosti. A tento pokoj, který umožňuje kráčet vstříc budoucnosti se smířeným srdcem, je možný pouze díky odpuštění. Ve skutečném boji za osvobození zvítězíme s konečnou platností teprve tehdy, když zavládne pokoj v srdcích. Vím, jak těžké je odpouštět. Avšak zatímco se konflikty po celém světě nadále množí, neměli bychom přidávat křivdy ke křivdě, z generace na generaci.

Budoucnost patří mužům a ženám – lidem pokoje. Spravedlnost nakonec vždycky zvítězí nad nespravedlností, stejně jako násilí – navzdory tomu, co by se mohlo zdát – nikdy nebude mít poslední slovo.

Papež přichází k památníku nezávislosti v Alžíru
Papež přichází k památníku nezávislosti v Alžíru   (@Vatican Media)

V této zemi, která je křižovatkou kultur a náboženství, představuje vzájemný respekt cestu, díky níž mohou národy kráčet společně. Kéž Alžírsko – silné díky svým kořenům a naději ve svých mladých – i nadále přispívá ke stabilitě a dialogu ve společenství národů a na březích Středozemního moře.

Každý národ střeží jedinečné dědictví historie, kultury a víry. Také Alžírsko má toto bohatství, které ho podporovalo na cestě v těžkých chvílích a nadále nasměrovává jeho budoucnost. V tomto dědictví patří ústřední místo víře v Boha: víra osvěcuje život lidí, podporuje rodiny a inspiruje ducha bratrství. Národ, který miluje Boha, vlastní to nejskutečnější bohatství, a alžírský národ tento klenot uchovává ve své pokladnici. Náš svět potřebuje právě takové věřící – muže a ženy plné víry, toužící po spravedlnosti a jednotě. Uprostřed lidstva toužícího po bratrství a smíření je proto velkým darem a požehnaným závazkem, když s rozhodností prohlašujeme, že chceme vždycky být pro sebe navzájem bratry a Božími dětmi!

Těm, kdo hledají bohatství, které pomíjí, klame a zklamává, a které bohužel často nakonec korumpuje lidské srdce a plodí závist, soupeření a konflikty, Ježíš opakuje otázku, kterou položil před dvěma tisíci lety: „Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?“ (Mt 16, 26). Na tuto otázku, která je zásadní pro všechny, odpověděli ti, kteří zemřeli a které zde uctíváme: ztratili život, avšak v jiném smyslu – obětovali jej z lásky k vlastnímu národu. Ať jejich příběh podporuje alžírský národ i nás všechny na naší cestě: protože skutečnou svobodu nedědíme, pro svobodu se rozhodujeme každý den.

Dovolte mi tedy zakončit slovy, kterými se Ježíš obrátil na své učedníky a která nazýváme Kázání na hoře nebo Blahoslavenství:

„Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je království nebeské.

Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.

Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.

Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny.

Blahoslavení, kdo jsou pronásledování pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské“ (Mt 5, 3-10).

Děkuji vám za vaše přivítání! Bůh vám žehnej!

 

Překlad - jb - 

13. dubna 2026, 12:54