Papežova dvě neformální setkání: s biskupy a s muslimskými předáky
Po návratu z Bamendy na severozápadě Kamerunu papežův rušný den neskončil. Jak informovalo prostřednictvím telegramu Tiskové středisko Svatého stolce, Po návratu na nunciaturu Lev XIV. se setkal se skupinou „dvanácti zástupců některých kamerunských islámských komunit, z nichž někteří byli papežem přijati v Římě loni v prosinci“.
Podle tiskového sdělení jde o komunity, které se podílejí na církevních projektech, „jejichž cílem je podpora nejchudších vrstev obyvatelstva v zemi“. Jak čteme v prohlášení, „papež každého z nich osobně pozdravil, vyslechl slova přivítání a poděkování, která mu přítomní adresovali“ a ve kterých ocenili „zejména spolupráci s církví“, „jeho slova o dialogu a míru, která dnes pronesl v Bamendě“, a poděkovali za jeho návštěvu v zemi.
Svatý otec reagoval několika slovy, ve kterých vyjádřil potěšení z tohoto setkání a vděčnost za to, že byl v Kamerunu přijat všemi – křesťany, katolíky i nekatolíky, muslimy, vyznavači tradičních náboženství – s tak velkou radostí a že mohli toto setkání oslavit „jako společný dar“.
Nikoli mír ve lhostejnosti, ale pokoj mezi bratry
„Papež zmínil také kritiku a rozdělení, které se někdy vkrádají mezi různé víry a náboženství, což ještě více zvyšuje odpovědnost, která z tohoto setkání vyplývá pro všechny: odpovědnost „být nadále mluvčími touhy všech lidí po pokoji, nikoli míru ve lhostejnosti, nikoli míru, který ochuzuje o bohatství vzájemné rozdílnosti, ale pokoje, který vzniká, když uznáme, že jsme všichni bratři a sestry, že jsme všichni bytosti stvořené jediným Bohem, že jsme všichni povoláni k respektování důstojnosti všech“. V Kamerunu, dodal papež, jsou velké šance na uskutečnění tohoto snu, je to přání, které se stává závazkem“ – čteme v oficiálním prohlášení Svatého stolce.
„Papež Lev povzbudil přítomné, aby pokračovali na této krásné cestě, aby přinášeli toto poselství, tento sen i ostatním, muslimům a všem těm, kteří tomu nerozumějí, ale mohou se naučit vidět krásu bratrství, což přinese velký prospěch celému Kamerunu.“
Setkání s biskupy: Úkol vychovávat k odpovědnosti a službě
Tiskové sdělení informuje také o obsahu rozmluv s kamerunskými biskupy první večer papežovy návštěvy Kamerunu, v sídle Biskupské konference v Yaoundé. Lev XIV. se vrátil opět k tématu jednoty a svornosti v církvi, „zdůraznil velkou hodnotu společenství, daru, který je třeba přijmout v církvi a sdílet ve světě rozděleném, rozervaném konflikty a polarizací.“
Vyzdvihl také „hodnotu duchovního života pastýřů, která z nich činí autentické svědky.“ Zmínil také velké množství nových duchovních povolání v Kamerunu a z toho vyplývající úkol vychovávat „tyto mladé lidi k zodpovědnosti na duchovní, intelektuální i emocionální úrovni, aby z nich byli kněží, kteří se nechávají vést službou, po vzoru mytí nohou, které vykonal Ježíš a které se opakuje na Zelený čtvrtek“.
Evangelium je vždycky nové, vždy je třeba ho hlásat
Papež vybídl biskupy, aby podporovali úsilí o pokoj, zejména v částech země poznamenaných konflikty, a svědčili o něm vzájemnými bratrskými vztahy mezi sebou. A položil důraz na evangelizaci „bez ohledu na to, kolik času uplynulo od prvního zvěstování, protože evangelium není nikdy zvěstováno jednou provždy“.
Základem je porozumět problému druhého člověka
Dotkl se také vztahu k islámu a o dialogu s muslimy na severu země. Uznal složitost této problematiky a doporučil biskupům, aby se snažili porozumět tomu, „co se děje na demografické a kulturní úrovni, pochopit muslimy, kteří jsou mezi sebou stejně rozmanití jako křesťané, mluvit s nimi tam, kde je možné navázat dialog, a mluvit se svým vlastním lidem a připravovat ho“.
Inkulturace, která není karikaturou evangelia
Lev XIV. hovořil také o tom, jak spojit doktrinální jednotu Církve s velkým kulturním a duchovním bohatstvím určitých zemí. Zdůraznil význam inkulturace, „která nemění nauku Církve ani nezkresluje evangelium, a roli liturgie v tomto smyslu“.
Zastavil se u problému polygamie a v duchu nedávného dokumentu položil důraz na pastorační přístup, který však neznamená manipulování s učením Církve o manželství.
Problém emigrace
Papež hovořil také o mladých lidech, zejména o těch, kdo se po studiích cítí být nuceni emigrovat. Jak řekl, je to „univerzální výzva, daleko přesahující možnosti reakce jedné diecéze či celé biskupské konference, která je navíc ještě zhoršována využíváním umělé inteligence a obchodováním s lidmi, na kterou se však snaží najít odpověď mnohé různé subjekty, od mezinárodních organizací po svět kultury a ekonomiky“. Zmínil v tomto kontextu také úlohu Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. „Je to otázka spravedlnosti!“ uzavřel.
- jb -
