Lev XIV. ke studentům: Základem společnosti je svědomí formované pravdou
Promluva Svatého otce při setkání s akademickou obcí
Pátek 17. dubna, Středoafrická katolická univerzita, Yaoundé, Kamerun
Vážený pane velký kancléři, drazí bratři v biskupské službě,
vážený pane rektore, vážení členové učitelského sboru,
vážené studentky a studenti, vážení představitelé akademické obce,
dámy a pánové!
Je pro mě velkou radostí, že vás takto mohu oslovit zde, na půdě Středoafrické katolické univerzity, vynikajícím místě výzkumu, předávání znalostí a formace tolika mladých lidí. Chci vyjádřit svou vděčnost akademickým představitelům za jejich vřelé přivítání a za neustálé úsilí, s nímž se věnují službě vzdělávání. Je zdrojem naděje, že tato instituce, založená roku 1989 Asociací biskupských konferencí střední Afriky, může sloužit jako maják ve službě církvi a Africe při hledání pravdy a podpoře spravedlnosti a solidarity.
Dnes více než kdy jindy je nezbytné, aby se univerzity, a to především katolické, stávaly v pravém slova smyslu komunitami života a výzkumu, aby vytvářely mezi studenty a učiteli bratrství ve vědění, aby umožňovaly „prožít společnou zkušenost radosti z Pravdy a prohloubit její význam a praktický dopad“. To, co evangelium a učení církve ve velkodušné a otevřené součinnosti se všemi pozitivními institucemi, které přispívají k rozvoji univerzálního lidského vědomí, mají dnes rozvíjet, je autentická kultura setkání, lépe řečeno setkání všech autentických a životadárných kultur prostřednictvím vzájemné výměny jim vlastních darů v prostoru světla otevřeném Boží láskou pro všechna jeho stvoření. Jak zdůraznil papež Benedikt XVI., pravda je totiž logos, jenž vytváří dia-logos, tedy komunikaci a společenství (papež František, apoštolská konstituce Veritatis gaudium 4b).
V době, kdy se zdá, že mnozí lidé ve světě ztrácejí opěrný bod duchovního či etického rozměru a zjišťují, že jsou uvězněni v individualismu, povrchnosti a pokrytectví, zůstávají univerzity místem par excellence pro přátelství, spolupráci i zvnitřnění a reflexi. Při jejich počátcích ve středověku jim jejich zakladatelé dali za cíl Pravdu. A také dnes jsou vyučující i studenti povoláni k tomu, aby si za cíl a zároveň za životní cíl stanovili společné hledání pravdy – aby se splnilo, co píše sv. John Henry Newman: „Všechny pravé principy přetékají Bohem, všechny jevy vedou k Němu.“ (srv. J. H. Newman, Idea Univerzity)
Stejně tak pro to, co Newman nazývá „laskavým světlem“ neboli „světlem víry v jednotě s pravdou lásky“, platí, že „není cizí materiálnímu světu, protože láska se prožívá vždycky v těle i duši; světlo víry je vtělené světlo, které proudí ze zářivého života Ježíšova. Ono osvěcuje i hmotu, sděluje se jejímu řádu, poznává, že se v ní otevírá stále širší cesta harmonie a porozumění. Vědeckému pohledu tak víra prospívá, vyzývá vědce, aby zůstal otevřený realitě v celém jejím nevyčerpatelném bohatství. Víra probouzí kritický smysl, neboť brání vědě vyhledávat zadostiučinění ve vlastních formulacích a pomáhá jí pochopit, že příroda je vždycky větší. Víra zve k úžasu před tajemstvím stvoření, rozšiřuje obzory rozumu, aby více osvěcoval svět otevřený vědeckému bádání.“ (papež František, encyklika Lumen fidei 34)
Vážení přátelé, Afrika může přispět zásadní měrou k rozšíření až příliš úzkých obzorů lidstva, které ztrácí naději. Právě na vašem úžasném světadíle stojí výzkum před zvláštními výzvami k otevřenosti vůči mezioborovým, mezinárodním a mezikulturním perspektivám. Právě dnes je nám naléhavě zapotřebí promýšlet víru v rámci kulturních scénářů a současných výzev, aby se její krása a věrohodnost mohly objevit v nejrůznějších kontextech, a to zvláště v těch, které jsou nejvíce poznamenány nespravedlností, nerovností, konflikty, hmotnou i duchovní degradací.
Velikost národa se nemůže měřit pouze na základě hojnosti jeho přírodních zdrojů ani materiálního bohatství jeho institucí. Žádná společnost nemůže prospívat, nemá-li ve svém základu svědomí správně formované a poučené pravdou. V tomto smyslu vám motto vaší univerzity „Ve službě pravdě a spravedlnosti“ připomíná, že lidské svědomí, ona vnitřní svatyně, kde se lidé setkávají s oslovujícím Božím hlasem, je terénem, na němž mají spočívat pevné a správné základy každé společnosti. Formovat svobodné a svatě nepokojné svědomí je podmínkou, aby se křesťanská víra jevila jako plně lidská možnost, schopná proměnit životy jednotlivců i celé společnosti, podnítit prorocké změny vůči dramatům a chudobě naší doby a povzbudit k hledání Boha, které jde stále dál a nikdy se plně neuspokojí.
Je to právě svědomí, v němž se formuje mravní rozlišování, s jehož pomocí svobodně hledáme to, co je pravdivé a upřímné. Usiluje-li svědomí o to, aby bylo správně formované a osvícené, stává se zdrojem koherentního jednání, které směřuje k dobru, spravedlnosti a pokoji.
V současné společnosti, a to platí i pro Kamerun, můžeme pozorovat erozi opěrných bodů v mravních hodnotách, které bývaly vodítky pro společný život. V důsledku toho se dnes objevují tendence povrchně přijímat takové metody, které byly kdysi nepřijatelné. Tento proces lze částečně vysvětlit společenskými změnami, ekonomickými vazbami a politickými procesy, které ovlivňují osobní i společenské postoje. Křesťané – a především mladí afričtí katolíci – nesmějí mít strach z „novinek“. Zvlášť vaše univerzita může formovat průkopníky nového humanismu v kontextu digitální revoluce. Africký kontinent si je dobře vědom nejen jejích okouzlujících prvků, ale i odvrácené strany pustošení životního prostředí i společnosti, které je způsobeno štvanicí za nerostnými zdroji a vzácnými zeminami. Nehledejte jinou cestu: je to služba pravdě a celému lidstvu. Bez neustálého vzdělávacího úsilí dojde k tomu, že pasivní přizpůsobování převládajícím modelům bude pokládáno za kompetence a ztráta svobody za pokrok.
Tím spíše to platí ve vztahu vůči šíření systémů umělé inteligence, které čím dál tím více pronikají do našeho duševního a společenského života a organizují ho. Jako každá jiná velká historická změna i tato vyžaduje nejen technické dovednosti, ale i lidskou formaci, která dokáže rozeznat ekonomické modely, zakomponované předsudky a mocenské prvky, které ovlivňují vnímání reality. V digitálním prostředí, které je strukturováno tak, aby bylo přesvědčivé, je interakce optimalizována tak, aby reálné setkání učinila zbytečným, aby jinakost lidí z masa a kostí byla neutralizována a aby se vztahy redukovaly na funkční odpověď. Vy však, vážení přátelé, jste reální, skuteční lidé! Celé stvoření má své tělo, svůj dech, svůj život, kterému je třeba naslouchat a který je třeba střežit. „Naříká a trpí“ (srv. Řím 8,22) jako každý z nás.
Stane-li se simulace normou, lidská schopnost rozlišování atrofuje a naše sociální vazby se uzavřou do autoreferenčních okruhů, které nám už neumožní kontakt s realitou. Pak žijeme jako uvnitř navzájem neproniknutelných bublin, připadáme si ohroženi kýmkoli odlišným a odvykáme setkání a dialogu. Tak narůstají polarizace, konflikty, strach, násilí. Ve hře není jen obyčejný omyl, nýbrž proměna samotného přístupu k pravdě.
Právě v této situaci má katolická univerzita povinnost přijmout odpovědnost prvního řádu. Nemůže se omezovat na předávání odborných znalostí, ale musí formovat myšlení schopné rozlišovat a srdce otevřená k lásce a službě. Především má připravovat budoucí vůdčí osobnosti, veřejné funkcionáře, profesionály a další budoucí klíčové postavy společnosti, kteří se poctivě ujmou úkolů, které na ně budou vloženy, budou řádně zastávat svou odpovědnost a do svého jednání zakomponují etiku služby společnému dobru.
Drazí synové a dcery Kamerunu, drazí studenti, tváří v tvář zjevné tendenci k migraci, která může vést k přesvědčení, že někde jinde lze snadno dosáhnout lepší budoucnosti, zvu vás především k reakci vášnivé touhy sloužit své zemi a věnovat znalosti, které jste zde získali, prospěchu svých spoluobčanů. To je důvod existence vaší univerzity, založené před pětatřiceti lety, aby formovala pastýře duší i laiky angažované ve společnosti. Právě takových svědectví vědění a poctivosti má africký kontinent zapotřebí.
Chtěl bych vám v této souvislosti připomenout slova sv. Jana Pavla II.: katolická univerzita se „rodí ze srdce církve“ (sv. Jan Pavel II., apoštolská konstituce Ex corde Ecclesiae 1) a má účast na jejím poslání hlásat pravdu, která osvobozuje. Tato slova se odkazují především na intelektuální a duchovní požadavek hledat stále znovu pravdu ve všech jejích rozměrech a s přesvědčením, že víra a rozum si neprotiřečí, nýbrž se navzájem podpírají. Jinými slovy, znovu nám to připomíná, že univerzitní vyučující i studenti mají svůj podíl na úkolu církve „hlásat Kristovu radostnou zvěst všem a vést dialog s různými vědami ve službách stále hlubšímu pronikání a uskutečňování pravdy v osobním i ve společenském životě“ (papež František, apoštolská konstituce Veritatis gaudium 5).
Tváří v tvář výzvám naší doby má katolická univerzita jedinečné a nezastupitelné místo. Vzpomeňme v této souvislosti průkopníky tohoto institutu, kteří položili základy, na nichž vy dnes stavíte; za všechny jmenujme P. Barthelémyho Nyoma, rektora téměř po celá devadesátá léta. Jeho příklad vás může velmi dobře poučit o tom, že spolu s předáváním vědomostí a osvojováním profesionálních dovedností je tato univerzita zaměřena na integrální formaci člověka. Duchovní a lidské doprovázení tvoří podstatný rozměr identity katolické univerzity. Prostřednictvím duchovní formace, působením univerzitní pastorace a okamžiků reflexe jsou studenti zváni k tomu, aby prohloubili svůj vnitřní život a aby své poslání ve společnosti řídili světlem autentických a solidních hodnot. Právě takto se, vážení studenti, naučíte stát tvůrci budoucnosti svých zemí a světa spravedlivějšího a lidštějšího.
Vážení vyučující, vaše úloha je klíčová. Proto vás chci povzbudit, abyste ztělesňovali hodnoty, které chcete předávat, především spravedlnost a poctivost, integritu, smysl pro službu a zodpovědnost. Afrika i svět potřebují lidi, kteří se budou nasazovat pro život podle evangelia a budou dávat své schopnosti do služeb společného dobra. Nezrazujte tento vznešený ideál! Buďte nejen intelektuálními průvodci, ale i vzory vědecké poctivosti a osobní počestnosti, které budou takto vychovávat svědomí vašich studentů. Afrika se skutečně potřebuje vymanit z nákazy korupce. V mladém člověku se toto povědomí musí upevnit již v letech formace díky jednoznačnému morálnímu vedení, nezištnosti a důslednosti života samotných učitelů a vychovatelů. Den za dnem musíte klást nepostradatelné základy, na nichž má vyrůstat soudržná morální a intelektuální identita. Buďte svědky pravdy především navzdory iluzím ideologie a módních vln, vytvářejte prostředí, v němž se akademická preciznost přirozeně pojí s lidskou poctivostí.
Dámy a pánové, základní ctnost, která musí oživovat univerzitní komunitu, je pokora. Jakákoli bude naše úloha v naší době, neustále si musíme připomínat, že jsme všichni učedníky, tedy spolužáky ve škole jediného Mistra, který natolik miloval svět, že daroval svůj vlastní život. Děkuji vám a ze srdce vám žehnám.
překlad -zd-
