Lev XIV.: O dvou interpretacích události Vzkříšení

V dnešním evangeliu čteme o dvou různých interpretacích Vzkříšení. Jedna hlásá ústy žen, které přišly ke hrobu, Kristovo vítězství nad smrtí, druhá ústy podplacených strážců všechno neguje. První přináší naději, druhá mluví o definitivnosti smrti. O tom mluvil papež Lev XIV. v promluvě před modlitbou Regina Coeli v pondělí 6. dubna.

Promluva papeže Lva XIV. před modlitbou Regina Coeli

Svatopetrské náměstí, Pondělí velikonočního oktávu, 6. dubna 2026

Drazí bratři a sestry!

Kristus vstal z mrtvých! Veselé Velikonoce!

Tento pozdrav, plný úžasu a radosti, nás bude provázet po celý týden. Oslavou nového dne, který pro nás učinil Pán, liturgie slaví vstup celého stvoření do času spásy – v Ježíšově jménu bylo zoufalství smrti navždy odstraněno.

Dnešní evangelium (Mt 28, 8-15) nás staví před volbu mezi dvěma příběhy – na jedné straně příběh žen, které potkaly Vzkříšeného (v. 9-11), nebo příběh stráží, podplacených představenými Velerady (v. 11-14). Ženy hlásají Kristovo vítězství nad smrtí, zatímco stráže hlásají, že smrt vítězí vždycky a za všech okolností. Podle jejich verze totiž Ježíš nevstal z mrtvých, ale jeho tělo bylo odcizeno. Z jednoho a téhož faktu – prázdného hrobu – vycházejí dvě různé interpretace: jedna je zdrojem nového a věčného života, druhá pak jisté a konečné smrti.

Tento kontrast nás vede k zamyšlení nad hodnotou křesťanského svědectví a nad poctivostí lidské komunikace. Často se totiž stává, že pravdivý příběh je zastíněn fake news – jak se dnes říká – tedy lží, narážkami a nepodloženými obviněními.

Pravda však nezůstává kvůli těmto překážkám skrytá, naopak – vychází nám vstříc, živá a v plném lesku, a osvětluje i tu nejhustší temnotu. Stejně jako ženám, které přišly k hrobu, i nám dnes Ježíš říká: „Nebojte se! Jděte a oznamte to“ (v. 10). On sám se tak stává tou dobrou zprávou, o které je třeba svědčit ve světě: Pánova Pascha je naší Paschou, Velikonocemi lidstva, neboť tento Člověk, který za nás zemřel, je Boží Syn, který za nás obětoval svůj život. Stejně jako Vzkříšený, stále živý a přítomný, zachraňuje minulost před destruktivním koncem, tak velikonoční poselství zachraňuje naši budoucnost od budoucnosti v hrobě.

Nejdražší, jak důležité je, aby toto evangelium dosáhlo především k lidem utlačovaným ničemností, která korumpuje dějiny a působí zmatek ve svědomí! Mám na mysli národy sužované válkou, křesťany pronásledované kvůli své víře, děti připravené o možnost vzdělání. Hlásání Kristovy Paschy slovem i skutkem znamená dát nový hlas naději, která by jinak byla udusena rukama lidí sahajících k násilí. Když je Radostná zpráva hlásána ve světě, rozjasňuje vskutku každý temný stín, v každém čase.

Se zvláštní láskou vzpomínáme dnes – ve světle Vzkříšeného – na papeže Františka, který právě v pondělí velikonočního oktávu loňského roku odevzdal svůj život Pánu. Vzpomínáme na jeho velké svědectví víry a lásky a společně prosíme Pannu Marii, vzývanou jako Trůn moudrosti, abychom se mohli stále více stávat světlem naplněnými hlasateli pravdy.

Překlad - jb -

&amp;amp;nbsp;