Papež: Hrozba války nikdy nezmizí, proto je tu poslání vojáka
Vatican News
Svatý otec konstatoval, že být vojákem není jen povolání. Je to poslání, odpověď na výzvu, která oslovuje svědomí. „Identitu vojáka utváří velkorysost, duch služby, vysoké aspirace a hluboké city,“ řekl Lev XIV. Tyto hodnoty však vyžadují určitý základ, dar milosti schopný podněcovat lásku až k úplné oběti. Proto je třeba, aby kodexy, normy a poslání vojenského života byly inspirovány evangeliem, aby ve službě bezpečnosti a míru bylo společné dobro národů vždy na prvním místě.“
Včas odvrátit nebezpečí
Lev XIV. ocitoval slova, která sv. Jan Pavel II. pronesl v roce 2000 u příležitosti jubilea armády a policie: „Jste povoláni bránit slabé, chránit čestné, podporovat mírové soužití národů. Každý z vás hraje roli „strážce“, který musí napínat zrak, aby včas odvrátil nebezpečí a všude šířil spravedlnost a mír.“
Služba vojáka je aktem lásky
Papež také odkázal na učení Pavla VI., který říkal, že historie není realitou, kterou je třeba pouze snášet, ale prostorem milosti, v němž lze budovat civilizaci lásky. Lev XIV. ujistil, že i služba vojáků je „projevem lásky – k zemi, územím a především k lidem –, která se promítá do konkrétní blízkosti, zejména v místech a za okolností, v nichž se projevuje největší slabost“.
Hrdinská služba kaplanů
Svatý otec poukázal také na význam služby vojenských kaplanů. Projevuje se ve svědectví života, hlásání evangelia, udělování svátostí, naslouchání a doprovázení, v době míru i během konfliktů, na základnách i během vojenských operací, v kaplích i polních stanech. Lev XIV. připomněl, že mnoho kaplanů uskutečnilo své poslání hrdinským způsobem, „až k mučednictví“.
Společnost bez paměti
Příležitostí k dnešní audienci je 100. výročí vojenského ordinariátu v Itálii. Při této příležitosti papež připomněl význam historické paměti. Žijeme totiž ve společnosti, které hrozí ztráta paměti.
Paměť není shromažďování dat, ale vědomí
„Naše doba – řekl Lev XIV. – má mimořádnou schopnost předávat informace, ale stále slabší schopnost je vstřebávat. Paměť je často „vnější“ a dostupná, ale ne vždy je přijímána a aktivována. Pro církev je však živým vědomím: není shromažďováním dat, ale neustálou výzvou k odpovědnosti; není nostalgií, ale kořenem, z něhož vyrůstá proroctví. Pro křesťany má paměť výjimečný charakter: je oslavou Boha, který vstupuje do dějin, protože křesťanská víra je založena na historickém faktu a spása není ideou, ale živou osobou Pána Ježíše Krista.
100 let vojenského ordinariátu v Itálii
Papež poznamenal, že také vojenský ordinariát v Itálii má svou konkrétní historii tvořenou muži a ženy v uniformách, kteří v jasných dnech míru i v dramatických okolnostech války s obětavostí, odvahou a oddaností přispívali k rozvoji italské společnosti, někdy za cenu vlastního života.
- kb -
