Lev XIV. peruánským biskupům: Žijte jako apoštolové
Česká redakce RV/Vatican News
Peru má v papežově srdci zvláštní místo. Právě v této zemi působil téměř 20 let nejprve jako misionář a posléze jako misijní biskup diecéze Chiclayo. Během audience s peruánskými biskupy, kteří přijeli do Říma na kanonickou návštěvu ad limina apostolorum, Lev XIV. s láskou vzpomínal na zážitky s věřícími a pastýři této země: „Sdílel jsem s vámi radosti i útrapy, naučil jsem se prosté víře vašich lidí a zažil sílu církve, která umí čekat i uprostřed zkoušek.“ Povzbudil je, v dnešní peruánské církvi přinášeli plody dědictví, které obdrželi od svatých Turibia, Růženy z Limy, Martina de Porres a Juana, „mezi mnoha jinými“.
Ve světle svatého Turibia z Mogroveja
Setkání probíhalo rovněž ve znamení 300. výročí kanonizace svatého Toribia de Mogrovejo, jehož evangelizační činnost se významně zapsala do dějin Peru.
„Vy, drazí bratři, jste plodem zrna evangelizace, které tento svatý biskup zasel v těchto zemích. Proto vám chci navrhnout, abychom se opírali o jeho příklad a s vírou nahlíželi na realitu, které dnes čelíme a která byla dobře zachycena ve zprávách, které mi byly doručeny. Ujišťuji vás, že jsem je pozorně přečetl.“
Lev XIV. navrhl za vodítko princip vivir ad instar Apostolorum, tj. jednat „po vzoru apoštolů“, s jednoduchostí, odvahou a naprostou oddaností Pánu, aby bylo možné reagovat na výzvy evangelizace v zemi.
Společenství a jednota jako znamení důvěryhodnosti
Svatý otec zdůraznil, že žít apoštolským způsobem vyžaduje chránit a podporovat společenství.
„I dnes závisí důvěryhodnost našeho poselství na skutečném a vnitním společenství mezi pastýři a mezi nimi a Božím lidem, překonávajícím rozdělení, protagonismus a všechny formy izolace. Společenství, jaké hledal svatý Turibius, když inicioval koncily v Limě. Toto setkání je výmluvným znamením živého společenství, které nás spojuje ve víře a v poslání, a umožňuje mi s vděčností přijmout vaši oddanost Kristu a Petrovu nástupci, kterou vyjadřujete ve svém službě.“
Připomněl také význam koncilů v Limě, které inicioval svatý Turibius a jejichž cílem bylo upevnit jednotu církve a posílit evangelizační poslání. Zdůraznil, že návštěva ad limina je „výmluvným znamením živého společenství, které nás spojuje ve víře a v poslání“.
Věrnost evangeliu a odvážné hlásání
Lev XIV. zdůraznil nutnost obnovit věrnost evangeliu a hlásat je v plném rozsahu: „Svatý Turibius nehlásal vlastní slova, ale přijaté Slovo, věřil v jeho proměňující sílu. Stejná věrnost dnes vyžaduje jasné, odvážné a radostné hlásání, schopné dialogu s kulturou, aniž by ztratilo křesťanskou identitu.
Pastorační blízkost a úplné odevzdání
Papež poznamenal, že žít jako apoštolové znamená také úplné odevzdání se svěřenému poslání.
„Nic si nenechávali pro sebe, dokonce až k mučednictví. V tomto duchu vnímáme i svědectví svatého Turibia, který čelil nebezpečím a utrpení z jediného důvodu: z lásky k duším, aby přinesl Kristovu lásku i do těch nejnepřístupnějších míst.“
Tato oddanost se promítá do pastorační blízkosti: „Jsme povoláni vycházet vstříc, naslouchat, doprovázet a hledat porozumění, abychom všechny přivedli k Bohu“, citoval svatého Pavla: „stal jsem se pro všechny vším “ (srov. 1 Kor 9,22). Výzva k blízkosti se obrací ke kněžím, bohoslovcům, zasvěceným i k delému Božímu lidu, se zvláštní pozorností k nejzranitelnějším a nejpotřebnějším.
Na konci svého promluvy Petrův nástupce poděkoval za setkání „a za vše, co dělají, aby Radostná zvěst zazněla v každém srdci“. Zároveň je svěřil mateřské přímluvě Panny Marie Milosrdné a všem udělil požehnání, které jak řekl – vztáhl také „na kněze, zasvěcené osoby a celý milovaný peruánský lid, zejména na ty, kteří nejvíce potřebují sílu a útěchu.”
-jb-
