Lev XIV.: Nepotřebujeme „náhražky štěstí“, jsme milováni Otcem

Promluva papeže Lva XIV. před modlitbou Anděl Páně,

Svatopetrské náměstí, neděle, 18. ledna 2026

Drazí bratři a sestry, přeji vám krásnou neděli!

Dnešní evangelium (srov. Jan 1, 29-34) nám vypráví o Janu Křtiteli, který v Ježíši rozpoznává Beránka Božího, Mesiáše: „Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa“ (v. 29) a dodává: „Já jsem přišel křtít vodou, aby byl zjeven izraelskému národu“ (v. 31).

Jan v Ježíši rozpoznává Spasitele, hlásá izraelskému národu Jeho Božství a poslání a poté, co splnil svůj úkol, ustupuje do pozadí, což potvrzují jeho slova: „Po mně přijde ten, který má větší důstojnost, neboť byl dříve než já“ (v. 30).

Jan Křtitel je člověkem, kterého zástupy lidí velmi milovaly, a to do té míry, že vzbuzoval strach mezi jeruzalémskými hodnostáři (srov. Jan 1, 19). Bylo by pro něj snadné využít této slávy, on však ani v nejmenším nepropadá pokušení úspěchu a popularity. Před Ježíšem uznává svou malost a dává prostor Jeho velikosti. Ví, že byl poslán, aby připravil cestu Pánu (Mk 1, 3; srov. Iz 40, 3), a když Pán přichází, s radostí a pokorou rozpoznává Jeho přítomnost a ustupuje ze scény.

Jak důležité je pro nás dnes jeho svědectví! Často se totiž přikládá přílišný význam uznání, přikyvování a zviditelňování, což pak podmiňuje názory, chování a nálady lidí, způsobuje utrpení a rozdělení, vede k životnímu stylu a vztahům, které jsou pomíjivé, přinášejí zklamání a zotročení. Ve skutečnosti tyto „náhražky štěstí“ nepotřebujeme. Naše radost a naše velikost nespočívají v pomíjivých iluzích úspěchu a slávy, ale ve vědomí, že jsme milováni a chtěni naším Otcem, který je v nebesích.

Taková je láska, o které mluví Ježíš: Láska Boha, který k nám přichází i dnes, nikoli aby nás ohromil zvláštními efekty, ale aby s námi sdílel naše útrapy, vzal na sebe naše břemena a ukázal nám, kdo skutečně jsme a jakou hodnotu máme v Jeho očích.

Drazí, nedovolme, aby nás našel roztržité ve chvíli, kdy prochází kolem nás. Neztrácejme čas a energii honbou za tím, co je jen zdánlivé. Učme se od Jana Křtitele, jak zachovat bdělost ducha, milovat prosté věci a upřímná slova, žít střídmě a se srdcem i myslí nasměrovanými do hloubky, spokojovat se s tím, co je nezbytné, a snažit se - pokud možno každý den - najít chvíli, kdy se v tichu zastavíme k modlitbě a reflexi, abychom naslouchali a jaksi „vytvořili poušť“, v níž se setkáme s Pánem a budeme s Ním.

Ať nám v tom pomáhá Panna Maria – vzor prostoty, moudrosti a pokory.

Překlad - jb - 

.