Lev XIV.: Boží plán lásky a naděje se uskutečňuje skrze maličké
Homilie Svatého otce Lva XIV.
při prvních nešporách před Slavností Matky Boží Panny Marie
se slavným Te Deum
31. prosince 2025
Drazí bratři a sestry,
liturgie prvních nešpor slavnosti Matky Boží je mimořádně bohatá, a to jak díky úchvatnému tajemství, které oslavuje, tak díky svému místu na samém konci kalendářního roku. Antifony žalmů a Magnificat zdůrazňují paradoxní událost, že Bůh se narodil z Panny, anebo, řečeno obráceně, z Mariina božského mateřství. Zároveň tato slavnost, která uzavírá vánoční oktáv, zahrnuje přechod z jednoho roku do druhého a přináší mu požehnání Toho, „který byl, který je a který přichází“ (Zj 1,8). Navíc ji dnes slavíme na konci Svatého roku, v srdci Říma, u hrobu svatého Petra, a tak Te Deum, které za chvíli zazní v této bazilice, jako by rezonovalo srdci i ústy všech těch, kteří prošli pod těmito klenbami a ulicemi tohoto města.
V biblickém čtení jsme slyšeli jednu z úžasných syntéz apoštola Pavla: „Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.“ (Gal 4,4-5). Tento způsob představení Kristova tajemství připomíná plán, velký plán lidských dějin. Tajemný plán, který však má jasné jádro, jež můžeme pozorovat podobně jako vidíme vysokou horu osvětlenou sluncem uprostřed hustého lesa: tímto jádrem je „plnost času“.
Právě toto slovo – „plán“ – se opakuje v hymnu z Listu Efezským: „…dal [nám] poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.“ (Ef 1,9-10).
Sestry, bratři, v naší době pociťujeme potřebu moudrého, dobrotivého a milosrdného záměru. Kéž je to záměr svobodný a osvobozující, mírumilovný a věrný, jako ten, který Panna Maria vyslovila ve své chvalozpěvu:
„Jeho milosrdenství trvá z pokolení na pokolení
nad těmi, kdo se ho bojí“ (Lk 1,50).
Dnes však, stejně jako dříve, obklopují svět jsou tu jiné plány. Jsou to spíše strategie, které mají za cíl dobýt trhy, území, oblasti vlivu. Ozbrojené strategie, zahalené pokryteckými řečmi, ideologickými proklamacemi, falešnými náboženskými motivy.
Avšak Svatá Matka Boží, nejmenší a nejvyšší ze všech stvoření, vidí věci Božíma očima: vidí, že Nejvyšší svou mocí rozptyluje plány pyšných, svrhává mocné z trůnů a povyšuje pokorné, hladové sytí dobrými věcmi a bohaté posílá pryč s prázdnou (srov. Lk 1,51-53).
Matka Ježíše je ženou, s níž Bůh, v plnosti času, psal ono Slovo odhalující tajemství. Nenutil ji k tomu: nejprve to navrhl jejímu srdci a poté, co vyslovila své „ano“, to s nevýslovnou láskou vepsal do jejího těla. Tak se Boží naděje propojila s nadějí Marie, z pokolení Abrahamova, podle krve a především podle víry.
Bůh s láskou rozdmýchává naději v srdci maličkých a činí tak tím, že je zapojuje do svého plánu spásy. Čím krásnější je tento plán, tím větší je naděje. A ve skutečnosti tak svět jde dál, poháněn nadějí mnoha prostých lidí, neznámých, nikoli však Bohu, kteří navzdory všemu věří v lepší zítřek, protože vědí, že budoucnost je v rukou Toho, který jim nabízí naději největší.
Jedním z těchto lidí byl Šimon, rybář z Galileje, kterého Ježíš pojmenoval Petr. Bůh Otec mu dal tak upřímnou a velkorysou víru, že na ní Pán mohl vybudovat svou církev (srov. Mt 16,18). A my jsme tu právě dnes, abychom se modlili u jeho hrobu, kam poutníci z celého světa přicházejí obnovit svou víru v Ježíše Krista, Syna Božího. Tak se dělo zejména během Svatého roku, který se nyní chýlí ke konci.
Svatý rok je velkým znamením nového světa, obnoveného a smířeného podle Božího plánu. A v tomto plánu si Prozřetelnost vyhradila zvláštní místo pro město Řím. Ne pro jeho slávu, ne pro jeho moc, ale proto, že tady za Krista prolili svou krev Petr, Pavel a mnoho dalších mučedníků. Proto je Řím městem Jubilea.
Co můžeme Římu popřát? Aby byl hoden výše svých nejmenších. Dětí, osamělých a křehkých starých lidí, rodin, které se těžko protloukají životem, mužů a žen, kteří přišli z daleka v naději na důstojný život.
Dnes, milí přátelé, vzdáváme díky Bohu za dar Svatého roku, který byl velkým znamením jeho plánu naděje pro člověka i svět. A velmi děkujeme všem, kteří v měsících a dnech roku 2025 pracovali ve službách poutníkům, aby činili Řím přívětivějším. To bylo před rokem přáním milovaného papeže Františka. Přeji si, aby se v tomto duchu pokračovalo, řekl bych, že ještě více po tomto čase milosti. Ať toto město, živené křesťanskou nadějí, slouží Božímu plánu lásky k lidské rodině. Ať nám to vyprosí přímluva Svaté Matky Boží, Salus Populi Romani [Ochránkyně římského lidu].
Překlad -dv-
