Papež: Cítím podporu všech. Modlím se za mír, odtud je válka ještě absurdnější
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Okna v desátém patře nemocnice Gemelli zůstávají zavřená, ale papež za nimi nadále pozoruje svět a jeho dynamiku, zaznamenává vlnu náklonnosti, která se k němu v těchto dnech hospitalizace obrací, s úděsem a bolestí hledí na válku, která neochvějně pokračuje na Ukrajině, Blízkém východě, v Africe a jihovýchodní Asii. Válku, která se „odtud“ jeví jako „ještě absurdnější“, píše papež v textu připraveném pro nedělní modlitbu Anděl Páně, která je třetí nedělí, kdy kvůli své hospitalizaci nevede mariánskou modlitbu.
Poděkování lékařům a nemoci, která je „požehnáním“
Papež posílá své „myšlenky“ z nemocnice Gemelli, „kde - píše - jak víte, jsem již řadu dní“. Přesně od 14. února, kdy byl přijat kvůli onemocnění, které bylo původně považováno za bronchitidu a později se z něj vyvinul oboustranný zápal plic. Po tolika zprávách o zdravotním stavu jeho těla a účincích léčby nabízí Jorge Mario Bergoglio v dnes zveřejněném textu také „novinky“ o své duši, respektive o pocitech a vjemech, které ho v době nemoci provázejí.
Především je to pro papeže silný pocit vděčnosti, především vůči těm, kteří mu již sedmnáct dní pomáhají: lékařům a zdravotníkům, „kterým děkuji za pozornost, s níž se o mě starají“. František dále říká, že tento okamžik prožívá jako „požehnání“, které mu bylo dáno tím, že se svěřil Bohu a sdílí své utrpení s tolika zkoušenými lidmi.
V srdci cítím „požehnání“, které se skrývá v křehkosti, protože právě v těchto chvílích se učíme ještě více důvěřovat Hospodinu; zároveň děkuji Bohu, protože mi dává příležitost sdílet na těle i na duchu stav tolika nemocných a trpících lidí.
Cítím podporu Božího lidu
František vyjadřuje nemenší vděčnost „za modlitby, které stoupají k Bohu ze srdcí tolika věřících z mnoha částí světa: cítím veškerou vaši náklonnost a blízkost a v této konkrétní chvíli se cítím jakoby „nesen a podporován celým Božím lidem,“ uvádí, jak to již učinil v minulých dnech - prostřednictvím X nebo lékařských bulletinů -, když se k němu dostaly zprávy o tisících vzkazů, lístků, květin, dopisů s přáním brzkého uzdravení, které přicházely z celého světa. „Děkuji vám všem!“ píše dnes.
V modlitbě za mír
„I já se za vás modlím,“ ujišťuje papež věřící, „a modlím se především za mír“, zejména v oblastech, které jsou tak často označovány za trýzněné.
Odtud se válka jeví ještě absurdněji. Modlíme se za zmučenou Ukrajinu, za Palestinu, Izrael, Libanon, Myanmar, Súdán, Kivu.
Péče, nikoliv odsouzení
V papežově úvaze nad dnešním evangeliem se také vrací pojem „léčba“, a to nikoliv lékařská, ale duchovní. Ježíš nás v něm vybízí, abychom se zamysleli nad dvěma z pěti smyslů: zrakem a chutí, píše papež. Zrak proto, že nás Ježíš „žádá, abychom cvičili své oči k dobrému pozorování světa a k milosrdnému posuzování bližních. Právě pohledem starostlivým, nikoli odsuzujícím: „Bratrské napomenutí může být ctností. Protože pokud není bratrské, není to napomenutí!“.
Dobré a špatné ovoce
Pokud jde o chuť, Ježíš připomíná, že „každý strom se pozná podle ovoce“, zdůrazňuje papež František, a ovocem člověka jsou například jeho slova. „Násilná, falešná a vulgární slova“ jsou „špatným ovocem“; dobrým ovocem jsou „spravedlivá a upřímná slova, která dávají chuť našim dialogům“.
