Papež přijal buddhistickou delegaci z Mongolska
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Odpovědnost - v kontextu katastrof a konfliktů - leží na všech, ale zejména na náboženských představitelích: „Je třeba nasměrovat lidstvo k tomu, aby se zřeklo násilí a přijalo kulturu míru“. Toto potvrdil papež během své cesty do Mongolska v září roku 2023 zástupcům různých náboženství, kteří se vedle něj shromáždili na modrém jevišti Hunova divadla v Ulánbátaru.
Vzpomínka na tuto událost, jeden z vrcholů Františkovy apoštolské cesty na mongolskou půdu, kterou papež navštívil poprvé, doprovázela papežův krátký projev k buddhistické delegaci z Mongolska, přijaté 13. ledna v Apoštolském paláci a doprovázené opatem kláštera Gandantegčinlen, ctihodným D. Javzandorjem, a kardinálem Giorgiem Marengem, apoštolským prefektem Ulánbátaru.
Přátelství mezi Svatým stolcem a „vznešeným“ mongolským lidem
Jednalo se o první návštěvu mongolské buddhistické komunity ve Vatikánu. Buddhismus je většinovým náboženstvím v této asijské zemi, kde katolíků díky evangelizačnímu dílu znovuzrozenému z trosek komunismu žije něco přes 1200. Mongolsko je však zemí dialogu a mírového soužití; samotná přítomnost buddhistické delegace v Římě, poznamenal František, je zvláštním znamením „přátelských a trvalých vztahů mezi Svatým stolcem a ušlechtilým mongolským lidem“. Jde o skutečné „přátelství“, které Jorge Mario Bergoglio podle svých slov „měl tu čest“ zažít během zmíněné 43. apoštolské cesty.
Setkání s náboženskými představiteli v Ulánbátaru
Papež se ve vzpomínkách vrátil k setkání 3. září 2023 s jedenácti představiteli různých náboženství, na němž pronesl důležitá slova o službě náboženství dobru a doporučení nezaměňovat víru s násilím. František tehdy s představiteli různých náboženství zdůraznil: „Uvažovali jsme o hluboké duchovní touze vlastní všem mužům a ženám, kterou můžeme přirovnat k velkému sjednocení bratří a sester, kteří kráčejí životem s pohledem obráceným k nebi“. Své hosty proto papež „přivítal jako bratry ve jménu společného náboženského hledání“.
Náboženská obnova a přechod k demokracii
Když se papež František vrátil ještě dále v čase, připomněl nesnadné, ale zároveň kvetoucí období 90. let, kdy země po pádu režimu procházela „hlubokou náboženskou obnovou“. I díky „obětavosti“ a „přínosu“ buddhismu, poznamenal papež: „Oživením tradičních duchovních praktik a jejich začleněním do rozvoje národa Mongolsko obnovilo své bohaté náboženské dědictví a zároveň prokázalo snahu o úspěšný přechod k demokracii.“
Úsilí o náboženskou svobodu a dialog
Nejen to: pochvalu si podle papeže zaslouží také „oddanost náboženské svobodě a dialogu mezi různými konfesemi“, která „kultivuje prostředí vzájemného respektu ke všem tradicím a podporuje společnost obohacenou nejen o materiální prosperitu, ale také o hodnoty nezbytné pro bratrskou solidaritu“. „Prosazováním těchto hodnot hrají náboženství zásadní roli při budování spravedlivé a soudržné společnosti,“ řekl papež.
Konkrétní jednání pro mír
Pozornost se poté přesunula k Jubileu, které je v křesťanské tradici „dobou poutě, smíření a naděje“. „V kontextu poznamenaném přírodními katastrofami a lidskými konflikty nás tento Svatý rok,“ poznamenal papež František, „vyzývá zpět ke společnému cíli, jímž je vytvářet mírumilovnější svět, který by podporoval harmonii mezi národy a vůči našemu společnému domovu“. Z toho vyplývá jasný mandát: „Všeobecná touha po míru nás všechny vyzývá ke konkrétnímu jednání: zejména jako náboženští vůdci, zakořenění ve svých příslušných naukách, máme odpovědnost vést lidstvo k tomu, aby se zřeklo násilí a přijalo kulturu míru.“
Na závěr audience papež vyjádřil naději, že pobyt mongolských buddhistů v Římě bude „příjemný a obohacující“ a že následné setkání s Dikasteriem pro mezináboženský dialog bude „příležitostí k prohloubení spolupráce při podpoře společnosti založené na dialogu, bratrství, náboženské svobodě, spravedlnosti a sociální harmonii“.
