Koncert Chvalozpěv pokoje – Píseň pokoje, která zůstává a roste v srdci

Děti jako vzor přátelství, spolupráce a vzájemné lásky k bližním

Byl klidný večer a zahradami Castel Gandolfa se nesla píseň, kterou zná snad každý, tentokrát však s jiným podtónem, silnějším emocionálním poselstvím a dětskými hlasy. Sbor složený z dětí z Itálie, Ugandy, Izraele, Haiti a Palestiny zpíval Aleluja v několika jazycích a každá sloka vyprávěla o touze po míru a pokojnějším světě.

Každé z těchto dětí si s sebou neslo svůj vlastní příběh, přesto však společně tvořily jeden tým bez ohledu na národnost, barvu pleti či odlišný jazyk. Pro mě jako účastníka koncertu znamenaly mnoho také rozhovory a čas strávený s těmito dětmi ještě před jeho začátkem. Právě v takových chvílích si člověk uvědomí, že tím nejcennějším, co můžeme mít, je láska a pochopení pro druhého. Tyto děti, přestože pocházejí z míst poznamenaných válkou nebo chudobou, se dokážou radovat z maličkostí i ze samotného života, žít přítomným okamžikem a naplno se věnovat tomu, co je baví.

Zamyšlení u příležitosti 800. výročí úmrtí svatého Františka z Assisi

Program koncertu byl inspirován Písní bratra slunce Cantico delle Creature od sv. Františka z Assisi, při příležitosti 800. výročí jeho smrti a roku sv. Františka. Po každé písni, kterou Andrea Bocelli zpíval za doprovodu dětského sboru, se přečetlo krátké zamyšlení, které souviselo s poselstvím celého koncertu. Význam zamyšlení lze vztáhnout i na mezinárodní vztahy a budování míru ve světě. Zazněl například úryvek z projevu papeže Pavla VI. v Organizaci spojených národů ze dne 4. října 1965:

„A vy víte, že mír se nebuduje pouze politikou ani rovnováhou sil a zájmů, ale duchem, myšlenkami a skutky pokoje. Vy už tímto směrem pracujete. Jste však teprve na začátku. Dojde někdy svět ke změně onoho úzce zaměřeného a bojovného smýšlení, které dosud utvářelo tak velkou část jeho dějin? To je těžké předvídat. Je však snadné říci, že na cestu k nové budoucnosti – budoucnosti míru, skutečně a plně lidské, kterou Bůh zaslíbil lidem dobré vůle je třeba se rozhodně vydat. Cesty jsou už před vámi vyznačeny a tou první je odzbrojení.“

I my v sobě můžeme pěstovat tuto odpovědnost vůči světu a dětem, které nám často mohou být příkladem. Můžeme rozvíjet skutky pokoje i „slovní odzbrojení“ v každodenním životě.

Na tomto setkání zazněly také myšlenky papeže Františka z jeho encykliky Fratelli tutti o sociálním přátelství. Sociální přátelství papež František vnímá jako spiritualitu bratrství, která formuje srdce a vytahuje lidi z jejich zažitých jistot, umožňuje svobodná a odpovědná rozhodnutí pro dobro všech. Papež František zdůrazňuje, že sociální přátelství může pozitivně přispět ke svobodě a rovnosti lidské důstojnosti. To je společensko-politická podmínka pro budování vzájemné lásky, která respektuje a chrání důstojnost lidí.

„Jestliže má každý člověk nezcizitelnou důstojnost, jestliže je každý člověk mým bratrem nebo mou sestrou a jestliže svět skutečně patří všem, nezáleží na tom, zda se někdo narodil zde nebo žije za hranicemi své země. Také můj národ nese spoluodpovědnost za jeho rozvoj, i když tuto odpovědnost může naplňovat různými způsoby – tím, že jej velkoryse přijme, když to naléhavě potřebuje, podporuje jej v jeho vlastní zemi, nevyužívá ani nevyčerpává přírodní zdroje jiných států a nepodporuje zkorumpované systémy, které brání důstojnému rozvoji národů.“ (František, Fratelli Tutti, čl. 125)

Celý večer se nesl v atmosféře pokoje, vzájemného dialogu a otevřenosti. V mnoha účastnících zanechal silný dojem, ale také pocit odpovědnosti a odhodlání přijmout poslání, k němuž jsme povoláni. Těsně před závěrem koncertu se Svatý otec spolu se všemi přítomnými pomodlil modlitbu Otče náš v angličtině. Tento okamžik ještě více zdůraznil hlavní smysl celého večera – oslavu Božího stvoření v nádherných zahradách Castel Gandolfa, vděčnost i odhodlání budovat pokojný svět, v němž lidé z různých zemí a národů mohou být sjednoceni pro společný cíl.

-ej-