Sestry ve Venezuele: Nemocnice jsme my všichni

P. Johan Pacheco – Vatikán

„Nemocnice sv. Josefa byla při zemětřesení vážně poškozena a není způsobilá k provozu. Proto jsme přímo naproti zřídili polní nemocnici,“ říká sestra María Yraida Mora Sánchez, generální vikářka kongregace Malých sester chudých z Maiquetíi, která se věnuje zdravotní péči v La Guaira a Caracasu ve Venezuele.

Řeholnice, stejně jako všichni ostatní stále doufají, že se mezi troskami ještě podaří najít živé. K takovým případům skutečně v minulých hodinách ještě docházelo také uprostřed ruin pokrývajících La Guairu, kde – podle úřadů – počet obětí již přesáhl 3 500.

„S kýmkoli mluvíte, dozvíte se, že přišel o přítele, člena rodiny nebo dítě. Jiní přišli o své domovy nebo pracovní místa, protože byly zničeny celé oblasti, kde pracovali,“ vypráví sestra a popisuje každodenní život obyvatel po katastrofálním zemětřesení.

Pomoc v evakuačních centrech a humanitární krize

Sestry se neomezují pouze na pomoc poskytovanou v nemocnici. Sestra María Yraida Mora dodává: „Pravidelně také navštěvujeme tři evakuační centra, kde je situace velmi, velmi obtížná. Je to obzvláště komplikované, protože Venezuela již dříve čelila hospodářské a humanitární krizi.“

„Minulou neděli jsme sloužili mši svatou na náměstí Otce Machada. Předsedal jí biskup z La Guaira, Pablo Modesto. Navzdory utrpení víra a důvěra v Boha zůstává v srdcích lidí živá,“ podotýká řeholnice.

Nemocnice ve stanech

Sestra María Mora vypráví, jak bylo kvůli škodám způsobeným zemětřesením nutné zcela reorganizovat fungování zdravotnického zařízení:

„V La Guaira provozujeme Nemocnici sv. Josefa – dobře vybavenou nemocnici druhé referenční úrovně. Spravujeme také školu Madre Emilia v Maiquetíi, další zdravotnická centra v Caracasu a domov pro seniory. Nemocnice sv. Josefa však utrpěla tak vážné konstrukční poškození, že ji nelze využívat. Proto jsme zřídili polní nemocnici na náměstí naproti. Podporu nám poskytuje Italský Červený kříž, AVESSOC (Venezuelská asociace křesťanských zdravotnických služeb) a lékaři z našeho řádu, kteří pracují na klinice otce Machada a v nemocnici sv. Josefa.“

Řeholnice dodává, že v současné době pracují „pod stany a přístřešky a snaží se tento provizorní prostor co nejlépe připravit. Právě tam poskytujeme lékařskou pomoc, protože i mnoho našich zaměstnanců a spolupracovníků bylo touto katastrofou zasaženo.

Každý den také navštěvujeme stanové tábory, kde pobývají postižené rodiny, a dodáváme jim vodu, jídlo, léky a to nejnutnější. Tváří v tvář této tragédii nesmíme zapomínat na chronicky nemocné – trpící vysokým krevním tlakem, cukrovkou či epilepsií. Je třeba se o ně postarat a zajistit jim nezbytnou léčbu, aby se jejich zdravotní stav nezhoršil.“

Riziko hygienické krize

Sestra upozorňuje také na riziko epidemie. „Bohužel hygienická situace v naší zemi byla velmi obtížná již před zemětřesením. V současné době je obrovský nedostatek antialergik, léků na vysoký krevní tlak a antimykotických mastí, protože stát Vargas je region s velmi horkým podnebím a momentálně tam není přístup k tekoucí vodě. Potřeb je nespočet. Pitná voda je také velmi zapotřebí pro ty, kdo stále pracují mezi troskami, hledají přeživší nebo se snaží zachránit to, co zbylo z jejich majetku.“

Dodává, že lékaři rozdělují své pacienty do skupin, aby jim zajistili přístup k lékům, protože ve státě Vargas byla většina lékáren zničena nebo zůstává uzavřena.

„Lidé s nejtěžším zraněním byli převezeni do nemocnic v Caracasu. My se zabýváme především základní zdravotní péčí: ošetřováním ran a léčba virových infekcí, které se již začínají objevovat,“ dodává sestra Mora.

Kolébka řádu a 138 let dlouhá tradice

Generální vikářka kongregace hovoří také o hlubokém zármutku komunity nad zničením nemocnice sv. Josefa:

„Je to kolébka našeho řádu. V nemocnici je kaple, v níž spočívají ostatky otce Machada a matky Emilie, našich zakladatelů. Je symbolem nejen pro nás, ale pro celý stát Vargas (La Guaira). Má 138 let.“

Navzdory obrovským materiálním ztrátám sestra María Yraida Mora neváhá číst novou situaci s nadějí: „Nemocnice nejsou jen zdi budovy. Nemocnicí je každý z nás: každá zdravotní sestra, každý lékař a každá řeholnice, kteří se každý den snaží dát ze sebe to nejlepší.“