Prefekt Dikasteria pro klérus v Nepomucenu vzpomínal na kard. Vlka: Trpěl pro spravedlnost jako Jan Nepomucký
Česká redakce RV/ Vatican News
Svátek sv. Jana Nepomuckého se v průběhu let stal hlavní poutní slavností české katolické komunity v Římě. Není divu, Papežská kolej Nepomucenum, jejíž impozantní budova byla dokončena v roce 1929 díky podpoře papeže Pia XI., není jen seminářem pro české bohoslovce studující ve Věčném městě. Její prostory hostí Český historický ústav a českou školu a velmi často také nejrůznější akce pořádané ve spolupráci s oběma velvyslanectvími ČR v Římě – při Svatém stolci i při Italské republice. A nebude velkou nadsázkou řekneme-li, že nebýt Nepomucena, byla by česká přítomnost v Římě roztříštěná až k neviditelnosti.
Rektor koleje, P. Tomáš Koumal, pozval tentokrát na patronátní svátek koleje kardinála Lazzara You Heung-sika, prefekta Dikasteria pro klérus.
V homilii připomněl život sv. Jana Nepomuckého. Jak řekl, tento světec, který obětoval svůj kněžský život za Ježíše a církev „je pro nás velkým příkladem pravého učedníka Páně, neboť jako jeden z blahoslavených byl pronásledován pro spravedlnost (srov. Mt 5, 10), byl předveden před vladaře a krále kvůli Ježíši Kristu, aby jim vydal svědectví (srov. Mt 10, 18), vytrval až do konce a byl spasen (srov. Mt 10, 22)“.
Po jeho vzoru jsme i my povoláni vydávat „dobré svědectví ve věrnosti“, na všech místech, kde působíme, dodal kardinál Lazzaro You Heung-sik a v druhé části homilie připomněl kardinála Vlka, se kterým se osobně znal. „Byl to můj velký přítel. Také on, stejně jako Ježíš a svatý Jan Nepomucký, byl během komunistického období v Československu pronásledován pro spravedlnost.“ Citoval dále z jeho pamětí pasáž, která se vztahuje k odebrání státního souhlasu ke kněžské službě v roce 1978.
„Mluvil jsem a kázal o kříži a zavázal jsem se, že ho ponesu. Teď pro mě přišel čas, abych ho na sebe vzal.“ A připojil také osobní podání toho, co mu kardinál Vlk o této době vyprávěl: „Nemohl jsem kázat ani veřejně udělovat svátosti, ale při pohledu na kříž jsem pochopil, že můj Velekněz, Ježíš, když byl na kříži, téměř nemohl mluvit a měl ruce přibité. Pochopil jsem, že v tu chvíli jsem svému Veleknězi nejblíže, a objal jsem Opuštěného Ježíše. Pochopil jsem, že všechno, co je těžké, může sloužit k mému posílení. Bez nadsázky mohu říci, že těchto deset let, kdy jsem myl okna, bylo nejpožehnanějšími léty mého života.“
Prefekt Dikasteria pro klérus pak uzavřel svou homilii v kapli nepomucenské koleje citací z promluvy papeže Lva během jedno z jubilejních audiencí pro kněze. „Přátelství s Kristem je duchovním základem kněžského úřadu, smyslem našeho celibátu a energií církevní služby, jíž zasvěcujeme svůj život. Podporuje nás v těžkých chvílích a umožňuje nám každý den obnovovat „ano“, které jsme vyslovili na počátku svého povolání. (...) Pouze ten, kdo žije v přátelství s Kristem a je prostoupen jeho Duchem, může autenticky hlásat, soucitně utěšovat a moudře vést. (...) Napodobováním příkladu Mistra rosteme ve víře a stáváme se tak věrohodnými svědky povolání, které jsme přijali.“ (26. června 2025, audience pro Mezinárodní setkání Sacerdoti Felici (Šťastní kněží)“
- jb -
