Psychologie a evangelium – sestra Kakali Majhi doprovází mladé lidi na cestě k naději
Sr. Ilaria de Lillo, S.A.
Poskytnou mladým lidem prostor, kde jim někdo bude naslouchat a kde nabydou důvěry k tomu, aby překonali krize. Toto je poslání indické řeholnice Kakali Majhi, sestry Pomocnice duší v očistci a psycholožky z jezuitské univerzity v Kalkatě, ležící v indickém státě Západní Bengálsko. Jak sestra Kakali tvrdí, „sociální kontext v této zemi silně ovlivňuje šíření deprese mezi mladými lidmi, kteří vnímají tlak na vícero úrovních – od politické nejistoty po vtíravost sociálních sítí.“ Její psychologická práce jí na tomto pozadí umožňuje, aby studenty přijímala a provázela na cestě uzdravování, kdežto evangelijní moudrost ji vede na pouti za nadějí, na niž se spolu se studenty vydává, aby v nich opětovně podnítila vyhaslý plamen touhy.
Dvojí způsob naslouchání a doprovázení
Sestra Kakali Majhi absolvovala master v psychologii v Kalkatě a master v poradenství v Chicagu a poté od roku 2024 začala pracovat jako psychoterapeutka podporující emotivní a duševní zdraví studentů. Její profesionalita v psychickém naslouchání jí tak umožňuje zasáhnout v situacích pervazivních poruch, kde poskytuje léčbu různě dlouhého trvání, a na druhé straně jí prožitek Kristovy spásy umožňuje zachovat pevnou naději i tam, kde se zdá, že ze společenské krize neexistuje východisko. „Má práce psycholožky i řeholnice se váže na charisma doprovázení lidí, kteří mají zlomené srdce“, vysvětluje sestra Kakali. Když je nablízku lidem, kteří procházejí krizovou situaci či různými bolestnými údobími, a kráčí s nimi k životu, znamená to pro ni přechod z temnoty Bílé soboty do světla zmrtvýchvstání. V pozastaveném čase, kdy mladí lidé vnímají, že ztratili smysl života, touží sestra Kakali po tom, aby byla s nimi.
Záchranná kotva nabízející přijetí a soucit
V sociálním kontextu, který nenabízí opěrné body, lze tuto službu psychologické podpory mladých lidí přirovnat ke kotvě, k níž se mohou přimknout. Sestra Kakali usiluje o to, aby mladým lidem nabídla vhodné prostředí, když zaklepou na dveře její kanceláře. „Při poradenství se snažím o to, abych vytvořila bezpečné prostředí, které nikoho neodsuzuje, ale naopak projevuje soucit, aby se mladí lidé mohli svobodně vyjádřit“, vysvětluje. Tento prostor, kde se mladí lidé mohou slovně projevit, může být postupně osvobozující, „pomáhá jim, aby znovu odhalili svou vnitřní sílu a schopnost růstu“. Jedná se o pomalé a nevyzpytatelné procesy, které podle této indické řeholnice vyžadují postoj milosrdného Samaritána. Jsou to procesy, které zapojují celou výchovnou komunitu a obnášejí trvalé hledání, spojené s profesionální a soucitnou praxí.
Dopad společnosti a technologie na rozvoj deprese u mladých lidí
U mladých lidí, s nimiž se setkává, zaznamenává sestra Kakali strach z budoucnosti, ztrátu důvěry, emoční vyčerpání a neschopnost vytvářet pevné vztahy. „Někteří mladí lidé mají veliké touhy, ale schází jim vytrvalost“, vypráví tato indická řeholnice. „Když se jim něco nepodaří, vykládají si to jako osobní selhání spíše než jako výzvu, kterou je třeba překonat.“ Původem této duševní nepohody je složitý společenský obraz, který zaznamenávají sestra Kakali i její kolegové. Tvoří jej politická nejistota, společenský tlak a všeprostupující sociální média, která nově definovala mezilidské vztahy. Podle výkladu sestry Kakali podněcuje politická polarizace ve společnosti zlomy, které pak vyúsťují v násilí a chudobu. Nadměrná digitální propojenost a interakce skrze digitální prostředí umenšily sebedůvěru mladých lidí a zvýšili jejich vzájemné poměřování a soutěživost. Osobní totožnost nabývá na hodnotě a utváří se na základě počtu obdržených „lajků“. Jak poznamenává sestra Kakali, „mnozí z mladých lidí mají nereálná očekávání, velice nízké komunikativní schopnosti a tíhnou k izolaci.“
Společná cesta v procesu vzájemné proměny
Sestra Kakali se tedy zhostila úkolu, který považuje za apoštolsky naléhavý: je nutno propůjčit hlas těmto obtížím mladých lidí a pomoci jim, aby si vytvořili vlastní identitu. Sama cítí, že se prostřednictvím této služby učí naději. „Mou výsadou je, že provázím mladé lidi, kteří prožívají okamžik své nejvyšší zranitelnosti. Když to však činím, prožívám osobní proměnu“, dosvědčuje. Tato indická řeholnice zakouší, že každý den je školou naslouchání, křehkosti i odolnosti a učí se napojit na prožitky mladých lidí, aby se stala jejich společnicí na cestě. Tuto její touhu pracovat po boku mladých lidí posilují drobná, leč přítomná znamení proměny, kterých si všímá na této terapeutické cestě. Mohou se jevit jako kapka v oceánu, avšak „naděje je mostem mezi zoufalstvím a možností“, uzavírá sestra Kakali Majhi.
