Hledejte

Ilustrační foto Ilustrační foto 

Křesťani lvům: Historička o kněžích v Dachau

Historička Stanislava Vodičková vydala na konci loňského knihu věnovanou kněžím z českých zemí, kteří prošli koncentračním táborem Dachau. Prozatím jich napočítala 250. Její bádání však trvá, a proto – jak říká – definitivní čísla to ještě nejsou.

Dnešní výročí osvobození koncentračního tábora Dachau nás vrací ve vzpomínkách do temné kapitoly dějin, která však – jak řekl při generální audienci papež Lev – nemá být zapomínána. Naopak papež vybízí, abychom se k mučedníkům těchto těžkých chvil lidstva obraceli s prosbou o přímluvu za mladé lidi, „aby odvážně odpovídali na Boží volání“.

Kolik duchovních a odkud se za války dostalo do Dachau? 

Koncentrační tábor Dachau byl jedním z prvních zařízení tohoto druhu a stal se vzorem při budování dalších perzekučních míst. Brzy se stal temným symbolem pro nacistické násilí. Od roku 1940 tam nacisté začali soustřeďovat nepohodlné duchovní z celé okupované Evropy. Celkem se jim to dařilo. Dachau prošlo zhruba 2800 duchovních různých konfesí, z nichž 95% tvořili právě katoličtí kněží. Po vypuknutí války s Polskem začalo i v Protektorátu Čechy a Morava hromadné zatýkání katolických duchovních v rámci tzv. preventivní akce.

Co bylo nejčastěji důvodem zatýkání a věznění kněží?

Důvody byly různé. Někteří kněží otevřeně vystupovali proti nacistickému režimu a okupaci své vlasti, jindy stačila i běžná pastorační činnost, kterou ovšem režim považoval za nepřátelskou. Mohlo jít třeba o práci s mládeží, poslech Vatikánského rozhlasu, kritická kázání nebo pomoc Židům. Další mohutná vlna zatýkání přišla po atentátu na Heydricha.

Celkem koncentračním táborem Dachau prošlo 250 kněží a řeholníků z území českých zemí.

Mezi uvězněnými byla také řada významných osobností, můžete nějaké připomenout?

Mezi uvězněným se ocitli například i dva budoucí významní představitelé naší církve arcibiskup pražský Josef kardinál Beran a litoměřický biskup a salesiánů Štěpán kardinál Trochta. Setkali se spolu už dříve v policejní věznici gestapa v Terezíně krátce po zatčení.

Na jejich první setkání v táboře později vzpomínal Štěpán Trochta: „Židé byli vybíráni na nejtěžší práce v poklusu museli tlačit plně naložené vozíky po kolejích. Kvůli tempu a přetížení to byla životu nebezpečná práce.Úrazy byly časté a dozorci je řešili brutálním ubití vězňů. Jednoho dne ale Židé došli a poslední vozík zůstal neobsazený. Dozorce tehdy poručil, aby nastoupil ten pražský biskup a ukazoval na mě. Bránil jsem se, že nejsem žádný biskup.V tom jsem uviděl, jak ze zástupu vězňů vystupuje drobný rektor semináře Josef Beran a staví se na určené místo.Zastyděl jsem se a postavil se vedle něj. A od té chvíle jsme už tu káru tlačili spolu dál.”

Osvobozením Dachau však neskončila křížová cesta těchto duchovních. Kněží německé národnosti byli po návratu domů v rámci odsunu vysídleni do Německa. Většina českých duchovních pak byla po nástupu komunistického režimu dále pronásledována, vězněna a posílána na nucené práce.

- Říká Stanislava Vodičková pro českou redakci RV/ Vatican News

Více se můžete dočíst v knize této autorky věnované kněžím z Dachau. Nese příznačný název „Křesťani lvům“ a vyšla v koedici Karmelitánského nakladatelství a ÚSTRu na konci roku 2025.

 

Připravila Johana Bronková

29. dubna 2026, 17:52