Evropští biskupové: Evropa není jen trh, vraťme jí duši

Vatican News

„Žijeme ve světě rozervaném a polarizovaném válkami a násilím. Mnozí naši spoluobčané jsou zoufalí a zmatení. Mezinárodní pořádek je ohrožen. V této situaci musí Evropa znovu objevit svou duši, aby mohla celému světu nabídnout svůj nepostradatelný přínos pro společné dobro“. V prohlášení zveřejněném v pátek 13. února o tom píší předsedové čtyř evropských biskupských konferencí: kardinál Jean-Marc Aveline, arcibiskup Marseille a předseda Francouzské biskupské konference, kardinál Matteo Maria Zuppi, arcibiskup Boloně a předseda Italské biskupské konference, monsignor Georg Bätzing, biskup Limburgu a předseda Německé biskupské konference, a monsignor Tadeusz Wojda, arcibiskupa Gdaňsku a předsedy Polské biskupské konference.

Návrat k základům naděje

„Z historického hlediska,“ píší biskupové, „bylo křesťanství po helénské a římské civilizaci jedním ze základních pilířů našeho kontinentu“, protože formovalo tvář „humanistické, solidární a světu otevřené“ Evropy. Dnešní kontext je kontextem pluralitní společnosti, charakterizované jazykovou rozmanitostí, regionálními kulturními rozdíly a četnými náboženskými a duchovními tradicemi. Ačkoli je křesťanů méně, pokračují biskupové, „nebrání jim to v tom, aby se s odvahou a vytrvalostí vraceli k základům své naděje“. Jako inspiraci navrhují signatáři návrat k idejím zakladatelů Evropy, která vznikla po „devastující“ druhé světové válce, v níž byly miliony lidí vyvražděny z rasových, náboženských a identitních důvodů, a proto budování „nového světa“ bylo nutností. Mnoho katolických laiků v té době chápalo Evropu „jako společný domov a zavázalo se k vytvoření nového mezinárodního rámce, zejména prostřednictvím založení Organizace spojených národů“, s cílem vybudovat smířenou společnost, která by mohla být oporou svobody, rovnosti a míru.

Evropa nesmí být redukována na ekonomický trh

Robert Schuman, Konrad Adenauer a Alcide De Gasperi, inspirovaní svou křesťanskou vírou, nebyli naivní snílci, ale architekti velkolepé, byť křehké stavby. „Protože milovali Krista, milovali také lidstvo a zasazovali se o jeho sjednocení“, jak opakovaně zdůrazňoval svatý Jan Pavel II. Právě tragédie druhé světové války varovala zakladatelskou generaci Evropy „před pokušením totalitních režimů, které se živí nacionalismem, a sledují hegemonistické cíle, jejichž výsledkem může být pouze válka“. „Evropa nemůže být redukována na ekonomický a finanční trh, znamenalo by to zradu původní vize jejích zakladatelů“, čteme v prohlášení biskupů. Biskupové apelují, aby cestou  Evropy bylo „nadnárodní řešení konfliktů“, aby byla vždycky „připravena obnovit dialog, i v případě konfliktu, a usilovat o smíření a mír“.

Za skutečnou solidaritu mezi národy

„Evropa je povolána hledat spojenectví, která položí základy skutečné solidarity mezi národy,“ píší dále biskupové. Ujišťují, že historická role Starého kontinentu se nevyčerpala. „Svět stále Evropu potřebuje,“ konstatují. „To je naléhavá výzva, kterou křesťané musejí vzít za svou, aby se pak mohli všude, kde žijí, rozhodným způsobem angažovat pro její budoucnost se stejným živým vědomím jako otcové zakladatelé.“ Ve jménu své víry „jsou křesťané povoláni sdílet se všemi obyvateli evropského kontinentu svou naději na univerzální bratrství“, uzavírají biskupové.

- jb -