Odborníci vyzývají k razantnějším krokům proti obchodování s lidmi 25 let od přijetí Palermského protokolu
Čtvrt století po přijetí Palermského protokolu, jehož cílem je předcházet obchodování s lidmi, potírat je a trestat, zejména pokud jde o ženy a děti, přetrvává tento jev v rozsahu, který je podle odborníků stále znepokojivý.
Podle Globálního indexu moderního otroctví z roku 2023 je dnes na celém světě obětí obchodování s lidmi přibližně 50 milionů osob. Tato trestná činnost každoročně generuje více než 236 miliard dolarů zisku pro organizovaný zločin.
U příležitosti výročí protokolu uspořádaly 10. prosince Suverénní řád Malty, organizace Praeveni Global, skupina Santa Marta a Institut antropologie Papežské gregoriánské univerzity konferenci na vysoké úrovni. Jejím cílem bylo hledat cesty, jak posílit uplatňování stávajících právních rámců a mobilizovat větší zdroje pro konkrétní opatření v terénu. Mezi účastníky byli mimo jiné kardinál Fabio Baggio a P. Hans Zollner.
„Velmi důležitá role“ církve v místních komunitách
Mezi hlavními řečníky vystoupila také Mama Fatima Singhateh, zvláštní zpravodajka OSN pro otázky prodeje a sexuálního vykořisťování dětí. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas zdůraznila význam zapojení církve na místní úrovni.
„Církev má velmi důležitou roli při podpoře komunit – zejména v oblasti zvyšování povědomí o zranitelnosti dětí a existujících rizicích,“ uvedla.
Díky své přítomnosti přímo v terénu může podle jejích slov církev významně přispět nejen k posilování postavení ohrožených osob, ale také k budování kapacit, a to jak prostřednictvím finanční pomoci, tak morální podpory při řešení tohoto problému.
Ve své reflexi konference Singhatehová vyzdvihla přínos setkání odborníků z různých zemí a institucí. „Je to příležitost sdílet vlastní zkušenosti, ale také se učit od druhých,“ řekla. „Získáváme přehled o tom, co se děje v jiných částech světa, a můžeme si odnášet osvědčené postupy, které nám pomohou lépe vykonávat naši práci.“
Zvláštní zpravodajka zároveň poukázala na emocionální náročnost této služby. „Není to snadné, protože čelíme i sekundární traumatizaci,“ vysvětlila. „Každý den mluvím s přeživšími a láme mi to srdce. Zároveň však vím, že můj hlas může být silný – že mohu mluvit za ty, kteří sami hlas nemají, a ovlivňovat politiku, jež jim zajistí ochranu.“
Navzdory obtížím podle svých slov zůstává motivovaná: „Každý den, když se probudím, cítím, že i malý příspěvek může mít pozitivní dopad na životy dětí a zranitelných komunit po celém světě.“
Sítě nadále fungují téměř beztrestně
Kevin Hyland, člen skupiny Santa Marta a dlouholetý bojovník proti obchodování s lidmi, nabídl střízlivé hodnocení vývoje od přijetí Palermského protokolu.
„Scházíme se, abychom se ohlédli za 25 lety od přijetí protokolu, který byl v mnoha ohledech průlomový,“ uvedl. Připomněl, že téměř 180 zemí dnes disponuje národní legislativou a že v této oblasti působí řada mezinárodních organizací i aktérů občanské společnosti, včetně katolických institucí. „Církev skutečně převzala vedoucí roli – prostřednictvím řeholnic, biskupských konferencí i různých organizací,“ dodal.
Zároveň však upozornil, že skutečné výsledky zůstávají hluboko pod potřebnou úrovní. „V loňském roce bylo zachráněno o dva tisíce obětí méně než v roce předchozím. To představuje méně než půl procenta z odhadovaných 50 milionů obětí,“ uvedl. „Zároveň bylo vyneseno pouze asi 7 000 rozsudků. To znamená, že v 99,8 % případů pachatelé unikají trestu.“
Hyland rovněž porovnal rozsah problému s finančními prostředky, které jsou na jeho řešení vyčleňovány. „Země skupiny G20 investují dohromady zhruba 1,5 miliardy dolarů – což je zanedbatelná částka vzhledem k rozsahu zločinu, který každoročně generuje odhadovaných 236 miliard dolarů zisku.“
Práce řeholnic
Zvláštní pozornost věnoval Hyland „neuvěřitelné práci“ řeholnic po celém světě. Připomněl svou nedávnou účast na předávání ocenění řeholnicím, které působí v boji proti obchodování s lidmi v mimořádně obtížných podmínkách. Jejich nasazení podle jeho slov „otevírá srdce“.
Citoval také slova papeže Františka, který na prvním setkání skupiny Santa Marta vyzval účastníky, aby se tváří v tvář této „otevřené ráně na těle Kristově“ „naučili plakat“. Hyland dodal, že tuto prioritu nadále zdůrazňuje i papež Lev XIV.
„Jsme posuzováni podle svých skutků“
S výhledem do budoucna Hyland zdůraznil, že další fáze boje proti obchodování s lidmi se musí zaměřit na konkrétní uskutečňování přijatých závazků. Upozornil, že moderní výzvy – od globalizovaných dodavatelských řetězců až po umělou inteligenci – nebyly v době přijetí protokolu v roce 2000 vůbec předvídány. „Palermský protokol o umělé inteligenci nehovoří a jen obtížně reaguje na to, jak se svět od té doby změnil,“ poznamenal.
Vyzval proto k obnovení politického i finančního závazku ze strany vlád: „Potřebujeme, aby státy investovaly – politicky i finančně – do podpory práce charitativních organizací, občanské společnosti a řeholnic.“ Zdůraznil rovněž nutnost vyvozování odpovědnosti vůči podnikům a státům a důsledného postihu zločineckých sítí.
V souvislosti s místem konání konference, Papežskou gregoriánskou univerzitou, citoval Hyland svatého Ignáce z Loyoly: „Jsme posuzováni podle svých skutků, ne podle svých slov.“ Tento princip by měl podle něj dnes vést veškeré úsilí v boji proti obchodování s lidmi.
Závěrem uvedl, že právě to bylo cílem konference: hledat cesty, „jak podniknout kroky, které obchodování s lidmi zabrání, jak na něj reagovat, když k němu dojde, a jak čelit lidskému utrpení se soucitem a láskou, které jsou nezbytné“.
-ks-
